Slíďák tatarský není žádný drobeček. Jde o vůbec největšího pavouka volně žijícího v Evropě i severní Africe.

„Samičky dorůstají do úctyhodné délky tři a půl centimetru. A to do toho není započítána délka nohou, s těmi bychom se dostali až na sedm centimetrů,“ uvedl vědecký tým v čele s Milanem Řezáčem v článku na webu Akademie věd České republiky.

Podle čeho slíďák získal svoje jméno

Latinský název pro slíďáka tatarského je lycosa singoriensis. Název lycosa je odvozen od slova Lykaon, což bylo jméno arabského krále, který byl podle starých bájí zakletý do vlka.

Ze života slíďáka tatarského:

Zdroj: Youtube

„Slíďáci jsou tvorové, kteří se postupem času přizpůsobili k životu v biotopech s nedostatkem potravy jako jsou například stepi nebo polopouště. Svou kořist pronásledují jako vlci. Z bezprostřední blízkosti se jí pak skokem zmocní a ochromí ji jedem,“ popsal odborný web Arachnos.

Kvůli svému chování při lovu se pak slíďáci označují také jako vlčí pavouci. Živí se jiným hmyzem.

Jak slíďák tatarský vypadá?

Pokud už na dospělého slíďáka narazíte, zřejmě ho velmi bezpečně poznáte. Jde totiž o opravdu pořádného pavouka, kdy samička se může dožít i 7 let. Jeho základní rysy jsou …

  • samice dosahuje velikosti až 35 milimetrů. Samec měří 14 až 27 milimetrů
  • za základní zbarvení je považována šedohnědá až skoro černá barva
  • zadeček nese tmavě zahnuté skvrny a párovité bílé tečky
  • na hlavohrudi je matně patrná kresba
  • má poměrně krátké nohy, dlouhé by mu v noře zřejmě překážely. Neběhá proto rychle.

Kde slíďák tatarský žije

V Evropě je slíďák tatarský poměrně hojný v okolí Černého a Kaspického moře a v severní části Balkánského poloostrova. Na počátku 20. stol. se nakrátko stal hojným dokonce i ve střední Evropě.

Martináč hrušňový
Největší motýl Evropy zakryje celou dlaň. V Česku na něj narazíte jen vzácně

Jak již dříve Deník informoval, v Česku v 50. letech minulého století dosahoval až na střední Moravu. Od 70. let jej nikdo nespatřil, pravděpodobně vymizel úplně, ale v 21. století se opět začal od jihu rozšiřovat. Jeho výskyt v posledních 20 letech odborníci zaznamenali u moravských Hustopečí, Hodonína, Veselí nad Moravou nebo u Bzence. Poslední nález zaznamenali v letošním roce, úplně poprvé jej u nás objevil v roce 1924 arachnolog Josef Kratochvíl, uvedl Deník.

Drvodělka fialová patří mezi největší samotářské včely v Česku. Úplně největší je drvodělka velká
Včely samotářky ocení hmyzí hotely. Bohatě se vám odmění

Slíďáka tatarského je však v ČR poměrně těžké spatřit. Není totiž moc hojně rozšířen a svůj úkryt kvůli lovu nejčastěji opouští v noci.

Zajímavý je pak způsob, jak se mláďata umí dostat do nových teritorií.

„Umožnila ji zjevně schopnost mladých pavoučků šířit se vzduchem. Jde o takzvaný ballooning,“ uvedl vědecký tým v čele s Milanem Řezáčem v článku na webu Akademie věd České republiky.

Jak moc umí slíďák kousnout

Slíďák tatarský je jako velká část pavouků jedovatá. Složení jedu analyzoval například i vědec Wenbin Qian a jeho tým z Univerzity Zhejiang v Číně. „Je to chemický koktejl,“ uvedl ve své studii.

Roháč obecný
Seznamte se s roháčem. Obr mezi brouky zaujme kusadly i při letu

Jed má sice nízký neurotoxický účinek, ale může vyvolat hemolýzu erytrocytů, zjednodušeně řečeno předčasný zánik červených krvinek v těle oběti. Dále jed působí antimikrobiálně. Lidé se však vážných následků kousnutí bát nemusí. Je sice bolestivé, pavouk však není agresivní a kousne jen v případě ohrožení. A síla jeho jedu rozhodně není pro člověka životaohrožující.

„Následky kousnutí jsou podobné jako po píchnutí špendlíkem. Rána jen bolí, pozor ovšem na druhotnou infekci, která se do ní může dostat,“ uvedl již před časem pro Deník zoolog a arachnolog Petr Dolejš.

Entomologové upozorňují, že na bodnutí včelou, vosou či sršní v ČR každoročně někdo zemře. Kvůli kousnutí tuzemským pavoukem však u nás ještě nikdo nikdy nezemřel.

Zaujal vás nějvětší český pavouk Slíďák tatarský? Zkuste si přečíst i další články v nabídce níže věnující se zajímavostem z hmyzí říše.