Naše babičky měly ohledně výběru zvířecích mazlíčků jasno. V koutě číhala Micka na myš a na dvoře štěkal Brok na nezvané návštěvníky. Dnes je škála zvířat a zvířátek, které si lidé pořizují, velmi široká, a lov myší už při jejich výběru rozhodně není hlavním kritériem. A tak se občas dozvíme, že někomu utekl lev nebo tygr, že se někde objevil jedovatý had, případně jeho kolega škrtič, a čas od času se pátrá po pumě nebo dokonce po medvědovi. Zatím poslední mediální hvězdou se stal malý serval stepní.

Vyskočí až tři metry do výšky

„Chovat doma servala není vhodné,“ říká nekompromisně zooložka Gabriela Linhart, která se v zoo Dvůr Králové nad Labem zabývá mimo jiné šelmami a primáty. Podle ní by lidé měli chovat zvířata domestikovaná, nikoliv exotická. „Pokud už je chovají, mělo by to být jen z důvodu pomoci k záchraně druhu, nikoliv z rozmaru. To je neomluvitelné,“ konstatuje Gabriela Linhart.

Serval je krásná africká kočkovitá šelma. Vysoké a štíhlé zvíře se tak trochu podobá psovi s hlavou kočky. Na první pohled zaujme nezvykle velkýma ušima a žlutavým černě skvrnitým kožichem, podobným gepardímu. Má dlouhé nohy, které mu umožňují rychle běhat a vysoko skákat. Měří asi 60 centimetrů a může vážit sedm až 18 kilogramů. Serval díky vynikajícímu sluchu zaznamená i nejslabší zvuky vydané ukrývající se kořistí. Tou jsou často nejrůznější hlodavci, servalové jsou ovšem také skvělí lovci ptáků - z místa totiž umí vyskočit i hodně přes tři metry do výšky. I to by měli mít zájemci o jejich chov na zřeteli.

Uprchlý serval.
Šelma v ulicích. Po Praze se potulovalo mládě servala, podařilo se jej odchytit

A neměli by zapomínat, že servalové jsou divoká zvířata a jejich instinktem je lovit a zabíjet. „Serval je sice menší šelma, ale i on by mohl člověku ublížit a zranit ho. Pokud je v domácnosti chovaný už od kotěte, je mírnější, ale k návštěvám, například k dětem, by se mohl chovat jinak,“ varuje zooložka Gabriela Linhart.

Chovat servaly doma je módní záležitostí, odborníci to ale nedoporučují. Pro šelmu je domácí prostředí velmi nepřirozené.

Připravte savo, serval značkuje

Serval je fotogenický a jeho snímky na gauči nebo s dětmi mohou být ozdobou rodinného alba. Ale i když byl vychován v zajetí, stále je to divoké zvíře a může se stát agresivním, pokud se cítí ohrožen. To může představovat nebezpečí pro malé děti a ostatní domácí zvířata v domácnosti. Někteří servalové v dospělosti uznávají pouze jednoho pána. A jako všechna divoká zvířata si i oni značkují svá teritoria. To, že nejsou v přírodě, ale v domě, na tom nic nemění a prý si dokonce klidně označkují i „své“ lidi. Mazlit se se servalem v posteli proto má svá rizika.

Pláčou psi štěstím?
Psi pláčou štěstím. A to, když vidí své majitele po dlouhé době, uvádí vědci

Servalové jsou hraví, ale jako velké kočky umí udělat nepořádek a zničit hodně věcí. A pozor, podle chovatelů při hře používají hlavně zuby a drápy.

Kdo chce chovat tato krásná zvířata, měl by pro ně připravit vhodné podmínky. Serval by měl mít vnitřní vyhřívaný prostor minimálně o rozloze 16 m². Potřebuje však i pořádný venkovní výběh, kde by měla být částečně porostlá půda nebo písek, dřevo ke škrábání, skrýše a něco ke šplhání. Výška klece by měla dosahovat 2,5 metru.

Zdroj: Youtube

„Servalové potřebují pohyb venku, protože je pro ně důležíté slunce, díky němuž získávají vitamin D. A to platí i pro zimu: když svítí sluníčko, naši servalové kolikrát leží na sněhu a užívají si to,“ říká chovatelka Renata Semeráková. Podle ní jsou v domě se servaly důležité dvojité vchody a dobré zabezpečení, aby nemohli utéct.

Servalové jsou šelmy a není pro ně dobré, když je člověk nutí žít jako domácí kočičky.

Konzervu ne, raději křepelku

Serval je šelma a potřebuje kvalitní stravu. S kočičími konzervami nevystačí a nakoupit mu v masně búček se nedoporučuje. Serval má křehké kosti, a pokud nedostane, co potřebuje, projeví se to na jeho zdraví. Chovatelé doporučují celá čerstvě zabitá krmná zvířata nebo maso s přídavkem vitaminů a minerálů. To ovšem může takříkajíc lézt do peněz.

„Záleží na tom, jaké máte zdroje a kde můžete kupovat maso,“ vysvětluje Renata Semeráková. Pro šelmy, které s manželem chovají, pořizují mražené křepelky, králíky, mražené potkany a myši nebo jednodenní kuřátka. „Deset kilo křepelek bylo asi za 1100 korun, kilo mraženého králíka stálo asi 80 korun, kilogram jednodenních kuřátek 120 korun. Kupujeme jim také vitaminy a minerály, balení asi za 750 korun,“ vypočítává chovatelka, ale upozorňuje, že ceny se mění.

Serval slupne půlku králíka, křepelku si prý dá jako „mňamku“. Denně projí kolem 150 korun.

K chovu je potřeba povolení

Plán na pořízení servala by ovšem měl začít administrativou, protože patří mezi druhy zvířat vyžadujících zvláštní péči. „Je nezbytné, aby člověk, který servala chová, na to měl oprávnění,“ připomíná Gabriela Linhart. K chovu je potřeba povolení od Krajské veterinární správy, která je pak povinna alespoň jednou za rok provádět dozor nad dodržováním podmínek chovu. Po třech letech musí chovatel požádat o prodloužení povolení. Zvíře se musí také registrovat na ministerstvu pro životní prostředí do registru CITES, což je úmluva o mezinárodním obchodu ohroženými druhy volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin.

Pojmenování mláďat lva berberského v plzeňské zoo.
Ghazanfar, Ghizléne a Ghalíya. Lvíčata v plzeňské zoo mají jména

Smutnou pravdou zůstává, že řada lidí si pořídí servala a s povolením se vůbec nezatěžuje. „Pokud zájemce nemá povolení, zvíře mu neprodáme. Ale stává se, že si ten člověk pak servala koupí od někoho, kdo povolení nepožaduje,“ říká Renata Semeráková. Neví, kolik takových načerno chovaných šelem v republice je, ale podle informací, které se k ní dostanou, odhaduje, že je jich víc než těch s povolením.

Tisíce euro za kotě

A za kolik se dá roztomilé koťátko, z něhož vyroste statný serval, pořídit? Cena serválka, kterého odchová matka, činí kolem 3500 euro, mládě odchované na láhvi vyjde na 4000 euro. „Koťata od matky jsou divočejší,“ vysvětluje chovatelka. Chovat mládě na láhvi navíc obnáší krmení ve dne v noci každé 2,5 hodiny.

Někteří chovatelé ovšem nahrazují drahé kočičí mléko mlékem psím, které postrádá živiny důležité pro kočky, a to se může odrazit na zdraví mláďat.

Za servaly do zoo

Za poměrně rozumné řešení touhy po servalech se považuje návštěva zoo. Královédvorský Safari Park chová tyto šelmy od roku 1997 a za tu dobu se tu narodilo skoro 50 mláďat. „Pro nás to nejsou problémová zvířata. V Safari Parku jsme dvacet let chovali párek servalů. Stále byli spolu a doslova se milovali. Byli vzorem vzorného partnerského soužití a stali se naší legendou. Servaly chováme i dnes. Jsou to zvířata návštěvnicky vděčná, mají rádi hračky, které jim připravují ošetřovatelé, a také s námi ochotně spolupracují, třeba když je potřeba přemístit je kvůli úklidu jinam,“ říká Gabriela Linhart.

Půlroční mládě jménem Bejby uteklo svému chovateli v Praze 4, a protože by asi 60 centimetrů vysoká šelma kočkovitá podle odborníků mohla být nebezpečná, vyhlásila po ní policie pátrání. Skončilo úspěchem – o den později uprchlíka spatřila žena ve křoví a přivolaní pražští strážníci s odchytovou službou malého uprchlíka lapili do sítě.