Díky dlouholetým zkušenostem i mnoha mezinárodně uznávaným chovatelským úspěchům v chovu dravců se liberecké zoologické zahradě podařilo získat do chovu chovný pár vzácných supů afrických. Ti patří mezi jedny z nejohroženějších dravců na světě a aktuálně je nechová žádná jiná zoo v Česku. Zahradě je poskytnul soukromý chovatel z Německa, který se ze zdravotních důvodu nemohl dále o dravce starat.

Počátek pastevního výzkumu v Betlémě v Oldřichově v Hájích se datuje k roku 1998. Jedná se tak o nejstarší manipulativní experiment v Evropě.
Univerzitní vědci se budou věnovat unikátnímu výzkumu luk v Jizerských horách

Přestože ještě nedávno byli supi afričtí v afrických národních parcích běžně k vidění a patřili mezi jedny nejrozšířenějších dravých ptáků v Africe, dnes jsou Mezinárodních svazem ochrany přírody (IUCN Red list) klasifikováni jako kriticky ohrožení a ocitají se na pokraji vyhubení. Jejich populace v divoké přírodě klesla jen za tři generace o 81 % a v některých státech západní Afriky již kompletně vymizeli.

Jednou z hlavních příčin je cílená otrava člověkem. „V Africe pytláci záměrně tráví mršiny svých trofejí, především slonů a nosorožců, aby se supi nad mrtvými těly zvířat nehromadili. To by vedlo k prozrazení polohy pytláků a jejich nelegálních aktivit. Jedna otrávená mršina může zabít i několik set supů,“ vysvětluje zoolog Jan Hanel. Ke zvýšení početnosti nepřispívá ani skutečnost, že supi snášejí zpravidla jen jedno vejce a o potomka se dlouho starají.

Supi afričtí nejsou jediní dravci v Africe, kteří se ocitají na prahu vyhubení. Stejnému osudu čelí i supi kapucíni, supi krahujoví a supi chocholatí. Zoo Liberec aktuálně chová dva z nich a zapojuje se do úsilí a snah odborníků globální krizi supů odvrátit.

Bohužel ani v zoologických zahradách není populace supů afrických dostatečně velká a stabilní. „Přestože tento druh chová celkem 36 institucí na světě, úspěšně odchovat mládě se v posledním roce podařilo pouze třem z nich. V České republice jsme dokonce momentálně jediná zahrada, která je chová. Náš supí pár navíc původně pochází z divoké přírody, a tak jeho geny doposud nebyly v chovech v zoologických zahradách nijak zastoupeny. Pro obohacení supí populaci chované v lidské péči tak jsou obrovským přínosem,“ doplňuje zoolog.

Firma Denso vybudovala největší solární elektrárnu na Liberecku.
Největší solární elektrárna na Liberecku pokryla nevyužitou průmyslovou plochu

Stejně jako u většiny dravých ptáků, tak i u tohoto páru právě probíhá hnízdní sezóna. Liberečtí chovatelé se proto pro ně pokusili ve voliéře vybudovat identické hnízdo, jaké měli supi v Německu, s nadějí, že dravci úspěšnou reprodukci zopakují i v Liberci již v letošním roce. Oba supí jedinci jsou momentálně umístěni ve voliéře v zázemí zahrady, a tak je návštěvníci bohužel zatím neuvidí. Po aklimatizaci se pro ně zoologové pokusí najít místo i v expoziční části. Časem by je pak měli přesunout do zbrusu nových voliér, které zahrada plánuje vybudovat v horní části areálu v blízkosti chovatelského zázemí pro chov dravce.

Sup africký (gyps africanus)

Sup africký je středně velký dravec, jehož délka těla dosahuje 90 až 100 cm a rozpětí křídel může mít až 2,2 metru. Má tmavě hnědé peří, které kontrastuje s jeho světle zbarvenou hlavou a krkem. S přibývajícím věkem jeho barva postupně světlá a stává se méně výraznou. Typický je pro ně také bílý límec peří na kořenu krku. Zobák má silný a hákovitý, přizpůsobený k odtrhávání masa z mršin.

Ve své domovině v Africe obývá savany, pouště i hornaté oblasti jižně od Sahary, kde žije v koloniích s 2 až 13 hnízdy. Kdysi tento hojně se vyskytující dravec je dnes k vidění převážně už jen v chráněných oblastech a národních parcích.

Živí se mršinami uhynulých zvířat. Stejně jako ostatní supi má v celé živočišné říši rekordní kyselost žaludečních šťáv – menší než 1. To mu umožňuje strávit a rozložit bakterie a viry, které jsou původci nemocí, jako je například vzteklina, tuberkulóza nebo cholera. Mršinu navíc hejno supů zpracuje během několika desítek minut, čímž chrání vodní zdroje a brání šíření nemocí. V ekosystému tak má nezastupitelnou sanitární úlohu.

Sup africký hnízdí na útesech nebo ve vysokých stromech, kde samice snáší jedno vejce, které oba rodiče inkubují po dobu 55 dnů.