Proměnou prošly vnitřní ubikace menších druhů opic i celá návštěvnická část. Přibyly nové vzdělávací prvky a dekorace přibližující atmosféru tropického deštného lesa. Kompletní opravou prošla i původní kachlová podlaha a vyměněny byly i veškeré skleněné plochy, které nyní návštěvníkům nabízejí příjemnější výhled na chované primáty.
Pavilon po rekonstrukci.„Oproti původnímu plánu se nám uzávěra pavilonu protáhla na několik měsíců kvůli prodlouženým lhůtám dodání speciálních materiálů, jako například bezpečnostních skel,“ sdělil ředitel liberecké zoo David Nejedlo.
Většina chovaných druhů musela po dobu obnovy pavilon opustit, zůstala jen tříčlenná skupina šimpanzů. Mangabejové žlutobřiší a giboni bělolící byli dočasně umístěni v Zoo Ostrava, makaci lví zamířili do uvolněného výběhu po mangabejích a kočkodani Dianiny společně s tamaríny pinčími našli dočasné útočiště v zázemí liberecké zoo.

Zpět do zrekonstruovaného pavilonu už se ale nevrátila skupina makaků lvích. „Abychom mohli zvětšit výběhy a tím i zlepšit životní podmínky našich primátů, tak jsme se po dohodě s mezinárodním koordinátorem rozhodli ukončit chov makaků lvích. Přestože se jedná o ohrožený druh, četnost jeho populace chovaná v lidské péči je dlouhodobě stabilní. Oproti tomu počty mangabejů žlutobřichých, kočkodanů Dianiných i gibonů bělolících jsou méně početné, a proto je v zájmu záchrany druhu jejich chovy rozšiřovat,“ zdůraznila zooložka a kurátorka chovu primátů Petra Bolechová.
Návštěva z Ostravy
Novým domov zde našla osmadvacetiletá šimpanzí samice z ostravské zoo, která se postupně začlení do stávající tříčlenné skupiny. Proces začleňování nových šimpanzů do skupin je náročný, a tak první dny v Liberci trávila ostravská samice odděleně a s ostatními šimpanzi se jen cítili a slyšeli. Postupně se seznamovala s novým prostředím. „Důvodem příchodu nové samice je oživení stávající skupiny způsobem, kterým se snažíme přiblížit situaci ve volné přírodě, kde také dochází k přesunům samic mezi nepříbuznými tlupami,“ osvětlila Bolechová.
Po krátké aklimatizaci v nových prostorech a seznámení s chovateli následoval první vizuální kontakt se samcem. „Po zhodnocení jejich vzájemných reakcí jsme oba jedince zkusili spojit, což dopadlo na výbornou. Jedná se ale pouze o první krok. Proces spojování nelze uspěchat, je potřeba průběžně vyhodnocovat individuální reakce zvířat a přizpůsobit se jim. Jsme tedy opravdu teprve na začátku,“ podotkla zooložka.

Nejedná se o první vylepšení zázemí liberecké zoo. V pavilonu ZooExpo vyrostla nová expozice a zahrada se tak může pyšnit jednou z největších kolekcí žab v českých zoologických zahradách. Jedná se o expozici, kterou tvoří čtrnácti terárií a je věnována chovu unikátních a v mnoha případech velice vzácných druhů žab. „Rekonstrukce pavilonu je jednou z řady obnov, které v zahradě probíhají nebo které projektujeme. Postupujeme tak, abychom vynakládali prostředky tam, kde i po rozšíření zahrady zůstanou pavilony zachovány,“ dodala náměstkyně pro kulturu, památkovou péči a cestovní ruch Libereckého kraje Květa Vinklátová.