Kliknutím zvětšíteNejdřív si dáte do těla pár Voltů a pak se s Vendelínem v zádech a s Kouskem piva v ruce můžete vydat k nejbližší Studánce. Společnost vám může dělat třeba Svijanská kněžna nebo dokonce vévoda Albrecht. Pokud jste spíš na menší zvířata, pak by tu byl černý Kocour, pověrčivým může dělat společnost Rezek. Ne, není to začátek šílené pohádky, ačkoliv v nabídce by tu byl i Budulínek nebo Trautenberk. Právě jste se vydali na pomyslnou pivní mapu Libereckého kraje.
Vlajkovými loděmi regionu byly donedávna a stále ještě jsou pivovary Svijany a Vratislavice. Časem ale jako houby po dešti začaly vyrůstat i malé rodinné pivovary.
Prvním z nich byl harcovský Vendelín, který vsadil na kvasnicové pivo. „Pivo jsme začali vařit už v roce 1999. Kvasnicové proto, že nepotřebuje filtr, který je pro potřeby malého pivovaru to nejdražší, ale přiznám se, že nejsem zastáncem pasterizace. Máme raději 'živé' pivo,“ říká Václav Krkoška, pokračovatel rodinné tradice, kterou založil jeho otec Vendelín. Jméno po něm získal nejen rodinný pivovar, ale i jeho malý vnuk.
PIVO PLNÉ VOLTŮ
Benjamínkem mezi malými pivovary je naopak jablonecký Volt. Přímo u přehrady ho otevřeli přesně před rokem. „Hnací silou byl chybějící pivovar v Jablonci nad Nisou a hlavně snaha navázat na nesmírně bohatou pivní historii spojenou s výrobou jabloneckého piva v době první republiky,“ vysvětluje spolumajitel pivovaru Jaroslav Šída.
Název odvodili od jména slavného fyzika. „Voltaický článek je až druhotný produkt Voltova tajného stěžejního výzkumu, který řeší, jak do korbele ledově vychlazeného piva dostat co nejvíce energie,“ vysvětluje s cimrmanovským humorem. Pravdou je, že zdejší pivo elektrizuje, bez ohledu na to, jestli si poručíte Jiskru, Eliášův oheň nebo Baterku. Pro méně zdatné pivaře tu počítají i s Pojistkou.
Proč navštívit Liberecký kraj? „Protože je tu mimo jiné neuvěřitelné množství pivovarů,“ řekl liberecký hejtman Martin Půta při nedávné debatě na téma cestovní ruch. A je jedno, jestli přijíždíte ze západu, severu či jihu.
Nejsevernějším pivovarem je ten Zámecký ve Frýdlantu. Pivo se tu začalo vařit už koncem 14. století. Největší rozkvět ale vaření piva zažilo za Albrechta z Valdštejna, po němž je pojmenováno jedno z nejoblíbenějších. Naposledy se tu pivo vařilo v roce 1949. V roce 2010 se nadšenec Marek Vávra rozhodl chátrající historickou budovu bývalého frýdlantského pivovaru zachránit a tradici obnovit.
„V prvním roce 2014 činil výstav 500 hektolitrů. Nyní tu můžeme uvařit až pětatřicet tisíc hektolitrů ročně,“ chlubí se Vávra, jehož pivovar získal kromě mnoha mezinárodních ocenění i Jarní cenu českých sládků.
Na opačném konci pivního kompasu nemůžete minout Svijany. Tam s vámi mohou i děti, protože právě příští neděli se v areálu chystají zámecké slavnosti s pohádkami. A vzít s sebou můžete klidně i tchyni. Zdejší archeologická expozice v tamním zámku pro ni může být jako stvořená.
PŮVODNÍ PROSTORY
Cestou na západ nemůžete minout Cvikov. Také tam se pivo vařilo už v 16. století. Na současném místě stál pivovar v polovině 19. století. I on byl, stejně jako ten zámecký ve Frýdlantu, zachráněn místními patrioty. „Náš pivovar je zrekonstruován v původních prostorách a v dobovém duchu, takže při prohlídce můžete vidět historické měděné varny, spilku v prostorách původních sklepů nebo kočár na odvoz piva v pivovarské stodole,“ přiblížila mluvčí pivovaru Kristýna Brožová. Na konci června tu chystají mnoho novinek. Jednou z nich je noční prohlídka pro děti. Za dobré vysvědčení pivo a inspirace pro tatínky.
Kolem České Lípy nezapomeňte na létajícího Lípáka a Skalického Budulínka.
NA ZÁPAD? NA VÝCHOD?
Pokud jste znepokojeni politickým vývojem v ČR a západním směrem budete pokračovat až za hranice kraje, nemůžete minout Kocoura. Ten má sice v kolonce bydliště Varnsdorf, ale interiér zdejší pivovarské restaurace vymysleli jablonečtí designéři. Minout ho nemůžete ani cestou vlakem, protože pivovar má i svou vlastní železniční zastávku.
Jestli to naopak stočíte k východu, rozhodně vás nikdo nebude podezírat, že máte něco proti pražské kavárně. Co byste tam také jako milovníci piva dělali? Když to navíc vezmete přes Malou Skálu, nemůžete minout Maloskalský pivovar. I tam navázali na tradici minulých století. Za vznikem pivovaru pod Pantheonem stála tentokrát sázka o zápis do dějin Maloskalska. Výsledkem je hospoda, která láká nejen na pivo.
„Pochlubit se můžeme naším chmelovým prasetem, což je prase krmené mlátem, tedy vedlejším produktem při vaření piva. Kruh se tak symbolicky uzavírá. Co se piva týče, zakládáme si na tom, že chutná pořád stejně. Vaříme tři poctivá piva z klasického sladu, karamelového sladu a medu. Nepoužíváme žádné náhražky a nijak si proces vaření neulehčujeme,“ říká spolumajitel pivovaru Václav Řičář.
VODA Z HOR
Doporučuji ale jen tak jeden dva kousky. Z Malé Skály vás totiž čeká cesta do pořádného kopce. Do sklářské Zásady, kde točí pivo Rezek. „V době založení v roce 2015 jsme byli jediný pivovar v Jizerských horách. Navíc Zásada leží na jižním úpatí Černostudničního hřebene, z něhož stéká do obce vynikající voda základ pro vaření piva,“ říká majitel pivovaru Daniel Rezek. Zdejší pivo můžete najít i na trzích a jarmarcích. A pak už to můžete vzít kolem Čápa v Příchovicích, kde s výhledem na rozhlednu a muzeum Járy Cimrmana můžete ochutnat pivní speciály Světoběžník či Vídeňák, vše v duchu uvedeného českého génia.
O kus dál, v Pasekách nad Jizerou, zase zkuste zabrousit do domácké, legendami o bábě Hlouškové opředené horské hospůdky Na Perlíčku, zvané na Prdku. S domácí atmosférou, kuchyní a vlastním pivem. Odtamtud je to, co by půllitrem dohodil do Harrachova, kde své vyčerpané tělo můžete naložit do kádě v pivních lázních. A osvěženi pokračovat do Krkonoš na pivní stezku, kterou tu už počtvrté otevřeli právě před týdnem.
33
Čtenář reportér
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
