Letošní již 5. ročník unikátního cyklo maratonu se nesl ve znamení baroka, tedy průjezdní místa, kterých bylo celkem dvacet čtyři povinných, byla nějakým způsobem s tímto slohem spjatá. Ostatně startovalo se od Břevnovského kláštera, kde třem stovkám účastníků požehnal převor. Není jasné, zda si kulturní památky, kolem kterých projížděli, jezdci dokázali vůbec vychutnat, podstatné je, že byli spolu, zdraví i postižení.

Metrostav Handy Cyklo Maraton: to je oficiální nese akce, která v pátek projížděla také Jabloncem. Muzeum skla a bižuterie bylo předposledním povinným průjezdním bodem na celé trati. Pak už všechny čekal cíl na pražské Kampě a závěrečný sobotní ceremoniál.

CESTA ZA SNEM. V týmu Preciosy v cyklomaratonu startují na handbike dva jezdci. Jedním z nich je Jiří Sommer. Družstvo má vždy také svého patrona. Jím je letos nadšený cyklista Martin Trakal z Liberce, který před dvaceti lety při úrazu přišel o obě ruce.
2222 kilometrů musí ujet v kuse. Handy – cyklomaraton!

Slepí, bez nohou či rukou

Nonstop jízdu okolo Česka společně absolvují těžce zdravotně postižení se zdravými. Trasu 2222 km musely čtyř nebo osmi členné týmy zdolat v limitu 111 hodin. Letos odstartovalo čtyřiatřicet družstev a jezdci se střídali štafetově zhruba po 25 až 30 kilometrech. Jeli pět dní a pět nocí bez zastavení. Veteráni i mladí kluci, ženy i dívky, nevidomí či bez nohou, amatéři i profesionálové.

Krátce vyjely týmy i mimo republiku. V Drážďanech je čekala na sportovním stadionu časovka jednotlivců. Hodně na dno si sáhli u nás na severu, kde organizátoři připravili vrchařskou horskou prémii na Děčínský Sněžník. Ale nejkrušnější byla první noc po startu. „Pekelná. Vichřice, déšť, hromy, blesky a k tomu noční časovka týmů na autodromu v Mostě,“ napsal na facebookový profil akce jeden z jezdců.

První handy cyklo maraton odstartoval v srpnu roku 2013. Lidé tehdy nevěřili, že něco takového může fungovat. Našlo se ale padesát odvážlivců, kteří se rozhodli to zkusit. O čtyři roky později už jelo více než 300 účastníků. Během pěti dnů najedou účastníci handy cyklo maratonu dohromady více než90 tisíc kilometrů. Hned dvakrát tak objedou svět. Za uplynulé čtyři ročníky najeli neuvěřitelných 360 tisíc kilometrů, což je vzdálenost ze Země na Měsíc.

Akci pořádá nezisková organizace Cesta za snem. Pomáhá lidem po úrazu, dostat se z pocitu méněcennosti a žít dál plnohodnotně svůj život. Zdraví a handicapovaní mohou fungovat jako jeden tým! A pokud to jde v podmínkách extrémního sportu, proč by to nešlo venku na ulici?

Vítěz je úplně každý

„Původně jsme tento projekt stavěli s tím, že bude pomáhat handicapovaným. Postupně zjišťujeme, že snad i mnohem více přináší zdravým. Lidé v maratonu se mnohdy nikdy tváří v tvář nesetkali s postiženým člověkem. Pro někoho může být těžké překonat počáteční ostych. Pak ale zjistí, že lidé s handicapem jsou stejní jako oni. Že mohou být kamarádi, že nepotřebují lítost. A zdravým se uleví. Přijde mi, že jsou najedou více šťastní. Vnímají křehkost života i jeho krásy. Uvědomují si, co mají. Dochází k jakému osvícení,“ uvedl ředitel neziskové organizace Cesta za snem Heřman Volf, který sám sedí na vozíku.

Je přesvědčen, že když někomu pomůžete, pomůžete tím i sobě. Máte radost, cítíte se dobře. „No a lidé s handicapem? Těm se snažíme dodávat sebevědomí, nové zkušenosti, zážitky, motivaci a hlavně kamarády a pocit, že jsou součástí společnosti. To nejhorší pro postiženého člověka je odloučení se, odcizení. Od společnosti, od rodiny, přátel. My se snažíme ukázat, že i s handicapem můžete sportovat, pracovat, bavit se s kamarády, žít naplno. Že to prostě jde,“ dodal.