Projekt s názvem Živá jména odstartovali v říjnu 2019 geoinformatik Daniel Vrbík a bohemista Václav Lábus z Fakulty přírodovědně-humanitní a pedagogické TUL. Do výzkumu se zapojily stovky Liberečanů. Vědci nyní zveřejnili prostřednictvím mapové aplikace výsledky závěrečné fáze výzkumu.

„Na vlastní sběr jmen a ověření jejich znalosti jsme na konci minulého roku navázali výzkumem, který měl zjistit, jaký prostor vybraná jména reprezentují. Původní aplikace totiž umožňovala umístit jméno do mapy pouze na konkrétní souřadnici, což u prostorově rozsáhlejších objektů nebylo dostatečně vypovídající,“ sdělil jeden z autorů Daniel Vrbík.

Podle Václava Lábuse celý projekt svým způsobem představuje pokus zachytit kolektivní mapu města. Každý si totiž pod určitým označením, jako například Liďáky, představuje trochu jiné místo. „Ale teprve průnik takových individuálních představ nám dá o něco objektivnější obrázek toho, co vlastně jednotlivá jména popisují,“ podotkl druhý tvůrce. Mapová aplikace Živá jména, přístupná z webové stránky mapy.fp.tul.cz/zivajmena, tyto představy vizualizuje.

10,5 tisíce zákresů

Na mapě si každý může ověřit, zda se jeho prostorové vnímání názvosloví označující známá liberecká místa shoduje s dobrovolníky, kteří se do poslední fáze výzkumu zapojili. Těch bylo 278. „Chtěli bychom jim poděkovat. Uvědomujeme si, že převést svou často mlhavou představu prostorové fixace do jasně ohraničených polygonů je v mnoha případech obtížný úkol,“ zdůraznil Vrbík. Přesto se k 82 vybraným libereckým jménům podařilo získat více než 10,5 tisíce jednotlivých zákresů, tedy v průměru 128 k jednomu jménu. „U mnoha jmen nejsou výsledky až tak překvapivé. Je vidět, že rozhodující roli ve vizualizaci prostorového vnímání hraje uliční síť nebo reliéf,“ doplnil. To se týká například lokalit, jako je Králův Háj, Gagarinka nebo Kajlák.

U rozsáhlejších lokalit zas až taková shoda nenastala. Jedná se hlavně o nezřetelně vydělené areály, jako jsou Lidové sady, Ruda nebo Dobiášovka. Se stanovením jejich hranic mapa pomáhá. „Překvapilo nás třeba, že v případě Liďáků panuje shoda v podstatě jen v nejbližším okolí vlastní budovy, tramvajové zastávky a parku podél Riegrovy ulice,“ svěřil se Lábus. U Dobiášovky se respondenti shodli v prostoru mezi autobusovými zastávkami Dobiášova a Krejčího, tedy v nejbližším okolí samotné ulice. Jako Rudu si zase představovali jen nejbližší okolí stejnojmenné tramvajové zastávky. Také vnímání dalších uličních jmen přineslo zajímavá zjištění, například Husovku zakreslili respondenti pouze od křižovatky s Klášterní po křižovatku s ulicí Svobody a Kubelíkovku především v prostoru křižovatky s Ještědskou.

„Tříletý výzkum libereckých živých jmen jsme touto fází v podstatě zakončili. Díky němu máme komplexní představu o tom, jaká lidová jména v Liberci existují, na kterých se shodneme a co pro nás představují,“ podotkl Vrbík. Mapová aplikace ale i nadále umožňuje přidávat nová jména a autoři plánují vydat také tištěnou mapu. „Výsledná data v praxi využívá například Hasičský záchranný sbor Libereckého kraje, ale také Kancelář architektury města,“ dodal mluvčí TUL Adam Pluhař.

Cílem projektu Živá jména je výzkum lidových, tedy neoficiálních pojmenování, která se používají na území města Liberec a obce Stráž nad Nisou. Projekt tím přispívá k poznání a uchování kulturně-historické paměti města. Během tří let se do projektu zapojilo 1586 dobrovolníků, kteří do databáze přidali 3097 jmen pro 1889 různých objektů.