Podle vedoucího správy CHKO Jizerské hory Jiřího Huška se aktivita zvířat přizpůsobuje počasí a proto není nic divného spatřit teď venku létat třeba netopýry, kteří by jinak zimovali v jeskyních, nebo divoké husy, které jindy létají do teplých krajin.

„Někteří naši ptáci, například pěnkavy nebo káňata, odletí jižněji a stejní ptáci sem přiletí ze severských zemí. Svým způsobem se tak vymění, lidem to ale připadá, že zvířata tu zůstala,“ vysvětlil výskyt neobvyklých ptáků Hušek. Ježci, kteří neupadli do zimního spánku, také nejsou ničím neobvyklým.

Podobné chování prý nemusí nikoho znepokojovat. „V lednu se to běžně stává, nejde o nic neobvyklého. Tyto teplotní výkyvy jsou pouhou zajímavostí, ale pro přírodu neznamenají nic,“ zdůraznil přírodovědec.

Totožně vidí situaci Miloslav Studnička, ředitel Botanické zahrady Liberec. Pozdní příchod zimy rostlinám venku svědčí. „Kdyby panovaly dlouhé mrazy, půda by byla zmrzlá a ke kořenům by se nedostala vláha. Teploty nad nulou naopak umožní, že voda se vsákne a dostane se k rostlině,“ zastává se tepla Studnička. Rozkvetlé rododendrony nebo zlatý déšť patří podle jeho slov ke každoročním evergreenům a nedá se z toho nic konkrétního usuzovat. Dokonce ani teorie o přežití škůdců neplatí.

„Sám jsem před časem shledal, že jako mají rostliny a zvířata své škůdce, i tito škůdci mají své škůdce, kteří přežijí. Příroda tedy zůstane v rovnováze,“ komentuje situaci botanik.

Teploty mnohdy i 7 ºC vyhovují také zvířatům v liberecké zoo. Dle jejího mluvčího Ivana Langra si je pomyslně pochvalují zejména kopytníci, kterým se na zledovatělém povrchu špatně chodí. „Zebry, žirafy, ty všechny mohou trávit více času ve výběhu. Také kočkovité šelmy, které nejsou vybaveny zimní srstí, mají venku mnohem větší pohodlí,“ konstatoval Langr. Také lidé ze zvířat více uvidí nejsou totiž ukryta před mrazem v přístřešcích, ale častěji jsou k vidění venku.