Liberecko - Města a obce v Libereckém kraji mohou v souvislosti s povodněmi mluvit o štěstí, méně tak ovšem zemědělci. Ty čekal po opadnutí vody smutný pohled pole a louky, kterými se voda byť jen prohnala, jsou na dlouhou dobu znehodnoceny.

Nánosy bahna a nečistot znemožní farmářům sklízet pícniny. A na nich je závislý dobytek.

Potvrzuje to i Kamil Toman, správce regionálního centra Svazu ekologických zemědělců. Podle jeho slov hrozí, že si farmáři nenasuší dost sena na zimu.

„Zemědělci ve vyšších oblastech Libereckého kraje musí sekat, aby měli dost krmiva. Travní porosty jsou ale mokré, často zatopené nebo zničené vodou, která se prohnala. A to je problém," říká Toman.

Nechat pastviny vyschnout znamená čekat na slunce, které se neobjevuje. A dovolit dobytku spást mokrou trávu znamená zase nižší dojivost. „Když dáváte krávě mokré, tak toho tolik nesežere. A nadojíte míň mléka," varuje soukromý zemědělec z Radčic Josef Michal.

Problém potvrzuje i ekologický zemědělec a bývalý starosta Jindřichovic pod Smrkem Petr Pávek, který k tomu dodává: „Nemůžu dělat senáž a když nenasuším na zimu dost trávy, tak nebude čím krmit a krávy skončí na jatkách." Jakožto ekologicky hospodařící zemědělec nemůže krávy dokrmit průmyslovými krmivy.

Rozmary přírody mnohdy obtížně snáší i dobytek.

„V pondělí se jedno z telat splašilo a uteklo do potoka. Tam se chytilo ve větvích a hrozilo, že se utopí. S pomocí jsme ho pak vytáhli ven a na poslední chvíli zachránili," popsal Pávek.

Práce se zvířaty v bahně na podmáčených loukách je podle něho také velmi obtížná. Jak ale upozorňuje, starosti zemědělců jsou oproti starostem lidí ve středních Čechách malicherné. Nástup letošního jara mu ale dělá vrásky na čele.

„Už při posledních povodních jsem skončil s vyplaveným domem. Doufám, že tentokrát se z toho rychle dostaneme," dodává zemědělec.

Chovatel půjčil vlastní techniku, aby pomohl postižené obci

Chovatel ovcí a koz Ivan Bubeníček z Bulovky na Frýdlantsku je muž činu. Přestože se voda valila na jeho louky a pole, neváhal a přispěchal na pomoc nejprve druhým. „Ze zkušenosti vím, že pomoc je třeba hledat tam, kde je nejblíž, tedy na konci vlastního ramene," vysvětluje soukromý zemědělec.

Voda z rozbouřeného Řasnického potoka mu odnášela elektrické ohradníky z jeho luk, ale přesto raději půjčil místní radnici svůj traktor. Ten pak rozvážel k vodou ohroženým domům pytle s pískem.

„Bulovka má svůj traktor v opravě, takže zrovna tu nebyl nikdo, kdo by mohl techniku vypůjčit," vyprávěl bodrý farmář. I díky jeho včasné pomoci dokázal obecní úřad zareagovat včas.

„Škody budeme sčítat až za pár dní, ale už teď víme, že se vše obešlo bez velkých následků," hodnotí zemědělec. V Bulovce a okolí, kde mnoho lidí hospodaří na loukách a pastvinách, velká voda zastavila práce při zajišťování nezbytných zásob pro příští zimu. Louky, odkud voda dosud neodtekla, nebude možné v nejbližší době sekat ani nechat spásat.