Je zemědělství přežitá dřina? Nutí vás brzy vstávat a tvrdě pracovat? Myslíte si, že to bez traktoru a pesticidů navíc nemá cenu? O tom, že zemědělství nemusí být nutně pojato v těchto zažitých stereotypech, svědčí řada malých farmiček, které se jak houby po dešti rozrůstají ve Frýdlantském výběžku.

A nejen tam. Levandulová, květinová, kozí, ovčí… Jednou z nich je i rodinná ekologická farma Lukava manželů Rosenbaumových v Jindřichovicích pod Smrkem. Znají ji všichni, kteří dávají přednost zelenině pěstované bez prášků a bez toho, že by k vám letěla letadlem. I ti, kdo místo exotického avokáda dávají přednost růžičkové kapustě či pastináku. Místo postřiku používají lehounkou tkaninu proti motýlům a žravým housenkám, místo traktoru dva páry koní. I tak se dá hospodařit. Teď chtějí své zkušenosti předávat dál v projektu s názvem Učněm na zkoušku.

Rodinná farma Lukava na facebooku

Návrat k půdě

Určen je těm, kdo hektický život v často virtuálním prostředí chtějí vyměnit za život spojený se zemí, s půdou a živit se farmařením. „Určitě nechceme suplovat zemědělské školy, spíš doplnit spektrum o něco, o čem si myslíme, že tu chybí. Existují lidé, kteří se chtějí věnovat zemědělství, aniž by vychodili střední nebo vysokou zemědělskou školu. Lidé, kteří třeba zdědili kus pozemku a teď přemýšlejí, co s ním. Nebo za sebou mají kariéru v jiné oblasti a k půdě je to prostě táhne,“ vysvětluje Martin Rosenbaum.

Sám je absolventem České zemědělské univerzity v Praze, zkušenosti sbíral na podobném projektu ještě jako student v Kanadě. „Nebylo to rozhodně žádné retro, snažili se jen využít koně při moderním způsobu zemědělství, to jsem tady od nás vůbec neznal,“ vzpomíná.

Projekt chtějí Rosenbaumovi rozjet na své farmě od jara. „Začít bychom chtěli s jedním, dvěma stážisty. Počítáme s tím, že se sem nastěhuje a bude se učit jak teorii, tak především praxi,“ popisuje Jana Rosenbaumová.

Projekt Konipas

Zdroj: Youtube

Co tu adepty čeká? „My se tu mimo jiné zaměřujeme na bio zeleninu. Setká se tu tedy s pěstováním zeleniny, se zahradničením, potká se s péčí o zvířata, drůbež, tak i tažné koně. Práce s nimi je naše specialita,“ doplňuje manželku zemědělský inženýr Martin Rosenbaum.

Plánovaný projekt má jednoduše řečeno spojit produkční biofarmu, inovativní využití koní v zemědělství a školicí centrum pro začínající zemědělce. Cílem projektu je vytvořit vzorový koncept ukazující životaschopnost agroekologické farmy hospodařící na malé výměře. Farma bude proto zapojena do komunitou podporovaného zemědělství.

Podzimní nálada.
ANKETA: Zaostřeno na krásu Jizerských hor. Pomozte vybrat tu nejlepší fotografii

Podobný koncept praktického vyučování už funguje v řadě zemí. „Například v Německu, kde funguje něco jako učňovství, kdy se lidi po ukončení střední školy rozhodnou, že absolvují tři roky tzv. Farmářské školy. Jde o jedna z variant v systému. Absolventi potom vycházejí ze školy s praktickými znalostmi, vědí už, co to obnáší, a hlavně mají jasno v tom, co chtějí dělat. Mohou se specializovat na různé oblasti a hlavně vědí, jak dál,“ přibližuje Rosenbaum.

Německo podle něj slouží jako příklad praktického vzdělávání v různých řemeslech. „Zemědělství je také jedno z řemesel, navíc jedno z nejstarších. Mělo by vést k návratu k půdě tak, abychom ji nedevastovali, ale naopak zkvalitňovali. Aby zemědělství plnilo funkci, kterou má mít, je potřeba se to naučit, stejně tak jako jakékoliv jiné řemeslo. Máme tu zemědělské školy, ale praxe je poměrně malá, není ani místo pro výkon praxe. A spousta žáků po ukončení školy do zemědělství jít navíc ani nechce,“ uzavírá Martin Rosenbaum.