„Bohužel očekáváme velký nárůst plateb za energie, a to až trojnásobně,“ uvedl hejtman Libereckého kraje Martin Půta. Odhad je, že celkem bude kraj za energie pro své organizace platit kolem 300 milionů korun ročně, zatímco dosud to bylo pod 100 milionů.

„V rozpočtu budeme mít připravené rezervy na to, abychom zvýšené platby za energie pokryly. Jednou je úspora splátky jistiny za předčasně splacený úvěr na rekonstrukce silnic, což je 46 milionů ročně, další úspora je na úrocích zhruba 10 milionů ročně, a už teď máme v rozpočtu nějaké rezervy v řádech desítek milionů korun,“ popsal ekonomický náměstek hejtmana Libereckého kraje Zbyněk Miklík.

Bioplynová výměníková stanice. Ilustrační foto.
Bioplynová stanice pro Liberec a Jablonec bude stát v krajském městě

Kraj nyní ladí strategii, jak nakoupit elektrickou energii a plyn. Nechal si provést předběžné tržní konzultace na nákup energií a v červenci nebo srpnu by měl nakupovat na příští a další roky. „Důležité je, že jsou firmy schopné podat nabídky. U energie se dá vývoj předběžně očekávat, ovšem u plynu se to neustále mění,“ poznamenal Miklík.

Liberecký kraj dal také za úkol ředitelům svých příspěvkových organizací, mezi které patří například střední školy, domovy důchodců, muzea či zoologická a botanická zahrada, aby podali do konce srpna návrhy na úspory v provozu každé z nich.

Režim úsporného provozu

„Nechci to přivolávat, ale pokud se opravdu stane, že bude v Evropě nedostatek plynu, pak nás čeká nějaký režim úsporného provozu. Možná budeme muset v některých kancelářích našich organizací topit méně, než jsou dosud lidé zvyklí, protože situace nebude jednoduchá,“ podotkl hejtman.

Když kraj v únoru nakupoval elektřinu v institutu dodavatele poslední instance pro 19 svých organizací, které se náhle ocitly kvůli krachu dodavatele energie ve vzduchoprázdnu, stál 1 megawatt na hodinu 5 900 korun. Tehdy se to zdálo hodně, nyní je taková cena běžná. Zhruba tolik se bude platit nejspíš i u všech zbývajících krajských organizací. Platby tedy výrazně narostou, budou více než třikrát vyšší.

Těchto ulic ve Starých Pavlovicích se dotknou dopravní změny. Provoz se tady zjednosměrní, do některých bude zakázané odbočení nebo zákaz vjezdu.
Samé jednosměrky. Pavlovice čeká dopravní převrat, místní se bouří

Nyní jednotlivé organizace musí doložit náklady za elektřinu, plyn i palivo do aut, tak aby se s tím dalo pracovat při sestavování rozpočtu na příští rok.

„Doneslo se mi, že na některých gymnáziích běží mezi učiteli, že se bude kvůli úsporám vyučovat online. Ne, opravdu neplánujeme zavírat školy kvůli nedostatku energie. Budeme se snažit hledat úspory, ale úsporou není, že nebudeme zajišťovat veřejné služby,“ zdůraznil hejtman a poznamenal, že příkladem by měl jít krajský úřad, kde by se například topilo 8 hodin denně a podobně.

Na hraně ztráty

K nákupu energií zprostředkovaným krajem se přidá i Krajská nemocnice Liberec. „Ceny za energie máme na letošní rok zafixované, ale samozřejmě i my se připravujeme na zvýšení cen. Nicméně už nyní se potýkáme s prudkým nárůstem cen za naftu do našich sanit a dalších dopravních prostředků nemocnice. Ocitáme se na hraně ztráty, ale provoz sanit samozřejmě pozastavit nemůžeme a ani nechceme,“ řekl mluvčí krajské nemocnice Václav Řičář.

Rovněž město Liberec se připravuje na rozpočtový šok související s růstem cen za energie. Město již dlouhé roky nakupuje energie systematicky jako jedna velká městská skupina na komoditní burze Kladno a současně dává možnost přidat se i ostatním obcím z regionu. Spolu s tím neustále dělá různá úsporná opatření.

„Situace, kdy máme zafixovanou elektřinu i plyn do konce 2022, díky mimořádně povedenému nákupu před 2 lety, je pro nás výhodná, ale přinese ze začátku roku 2023 opravdový rozpočtový šok. Rozpočet města se bude muset vyrovnat s naprosto bezprecedentním růstem výdajů na energie. S tím žádné procentní úspory nemají nic společného, nezbývá než se na to připravit,“ okomentoval situaci náměstek primátora pro technickou správu města Liberec Jiří Šolc.