Věž vysoká 65 metrů vznikla jako součást výrobního areálu někdejší továrny na koberce Ignaz Ginzkey. Na kulturní centrum Zauhlovačka ji přetvořila skupina nadšenců, která ve zděné věži se třemi nadzemními podlažími a vyhlídkovou terasou viděla potenciál, který byl dlouho přehlížen.

„Náš spolek zprostředkoval návštěvu věže několika stovkám až tisícům návštěvníků, kteří vrací, do té doby opuštěné, s tunami odpadu chátrající Zauhlovačce život. Zauhlovací a vodárenskou věž považujeme za perlu Vratislavic, naprosto unikátní industriální památku a za objekt, na kterém lze učit a číst dějiny obce i technologického pokroku 20. století. Zauhlovačka sice už neplní svoji funkci, ale rozhodně nabízí nespočet možností k nalezení funkcí nových,“ řekla Deníku Jitka Jakubičková, jedna z členek spolku AvantgArt, který Zauhlovačku provozuje. Dodala, že právě otevření věže lidem považují za svůj dosavadní největší úspěch.

Andrea Fischerová (vpravo) a Tereza Rafoth (vlevo) už několik let ve Světlé pod Ještědem připomínají odkaz spisovatelky Karoliny Světlé.
Zakladatelky stezky spisovatelky: Dejte knihám Světlé šanci, nebudete zklamaní

Když Jitka Jakubičková přišla s nápadem pronajmout si věž, vyklidit ji od tun suti a holubího trusu a otevřít ji veřejnosti, sama ani nedoufala, že se otevírání bude tolikrát opakovat. „A to nejen při červnových „Otevíračkách“, každoročně se opakuje festival na podporu věže, ale i během roku se konají akce. Že se na komunitu spolku a dobrovolníků napojí i vedení obce, architektonické katedry z Liberce i Prahy, dárci, sousedé a vratislavičtí pamětníci, stejně jako i odborníci z mnoha řemeslných oborů,“ vyjmenovala Jakubičková další úspěchy, které mají za 6 let za sebou. Hlavní podle ní je, že spolek AvantgArt stále existuje a rozšiřuje své působení. „To i přes to, že jde vlastně jen o 4 přátele, kteří o věž a Dílnu pečují a shání nadšence i finance ve svém volném čase,“ doplnila Jakubičková, která se svými společníky rozhodně nepolevuje, plánů na další rozvoj mají spoustu.

Zdroj: DeníkMomentálně mohou návštěvníci do prvních dvou nadzemních pater věže. V proskleném třetím patře chybí část podlahy, a je proto prohlídkám uzavřené. „Plán je, se souhlasem vlastníka i památkářů, z proskleného patra udělat vyhlídku do kraje i nitra násypníku, který se nachází přímo pod námi. Jak to zamýšlel i samotný architekt věže, Zauhlovačka měla být kromě zásobárny uhlí a vody také i vyhlídkou,“ nastínila jeden z budoucích kroků Jakubičková.

Kromě vyhlídky by rád spolek připomněl také historii věže a fabriky, u které leží. Pomoc by měla interaktivní naučná tabule s 3D modelem pro nevidomé. „Zauhlovačku zná téměř každý jako orientační bod v panoramatu obce i města, všichni vědí, že tu stojí, ale málokdo už ví, proč vlastně existuje. Kdo ji postavil? A proč? Proč vypadá, jak vypadá? Jak se do ní dostávalo uhlí a k čemu sloužilo,“ vyjmenovala otázky, na které by informační tabule měla odpovědět. Dalším projektem, na kterém spolek aktuálně pracuje, je audio-vizuální prohlídková trase věži, která bude sestávat z historických fotografií a nahraných vzpomínek i příběhů místních zaměstnanců a sousedů.

Doklad o identitě, který poslali podvodníci ženě z Frýdlantu, aby ji přesvědčili, že nejde o podvod.
Pozor na podvodníky! Vydávají se za bankéře a kriminalistu, případů jsou stovky

Kromě vzpomínek by se do Zauhlovačky mohla vrátit také výroba koberců. „Péče o Zauhlovačku a otevření Dílny Zauhlovačky sdílí tutéž myšlenku - péče o již vytvořené, zachování dědictví z minulosti, a to ať už se jedná o památky ve formě stavby nebo o památku ve formě řemesla. Vedle vybavení Dílny na práci se dřevem bychom chtěli pořídit tuftingový stroj na tkaní koberců a oživit tak kobercovou tradici tohoto místa,“ vysvětlila Jakubičková, která nedávno otevřela ve věži zmiňovanou dílu a re-use centrum nábytku.

Dílna měla ze začátku sloužit hlavně jako zázemí pro opravy věže. Nakonec ji ale spolek vloni zpřístupnil široké veřejnosti a začal organizovat různé řemeslné kurzy. „Situaci nahrála skutečnost, že Jitka je velká sběratelka a zachránkyně vyhazovaného nábytku i věcí denní potřeby. Kurzy tak dostaly jasnou podobu – renovace dřevěného a čalouněného nábytku,“ řekl Mirek ze spolku AvangArt. „Lidé nám vozí dřevěný nábytek, kterého se chtějí zbavit a který by jinak vyhodili do popelnice nebo spálili. Na pořádaných kurzech se na tomto nábytku účastníci učí opravám a postupům. Podařilo se nám do týmu sehnat úžasnou a schopnou ženu, která nábytek repasuje. Jeho prodejem se snažíme přispět na chod Dílny,“ doplnil další člen spolku, díky němuž se podařilo motivovat místní lidi k zájmu o své okolí a péči o pozůstatky minulosti.

„Za 7 let fungování našeho spolku jsme se provázali s dalšími nadšenci, se sousedy i pamětníky, s lidmi, kterým se líbí naše činnost a pravidelně navštěvují naše akce. Do práce se zapojilo přibližně 90 dobrovolníků. Otevíračku Zauhlovačky v roce 2019 navštívilo přibližně 2000 občanů, nejen místních. Snažíme se aktivizovat své okolí, stále něco podnikat a vymýšlet další akce, zlepšováky a cíle, kam chceme směřovat. Máme štěstí na lidi okolo sebe a doufáme, že aktivních občanů bude v obcích stále více,“ dodala Jakubičková