Mordor. Brána do pekel. Bogatyňská záře. Tak častují lidé na Liberecku a Frýdlantsku světlo z obřích skleníků na pěstování rajčat v polské Bogatynii. Noční obloha během podzimních a zimních měsíců se na hranicích Čech, Německa a Polska mění do rudo-oranžova. Záře je vidět občas až u České Lípy vzdálené od Bogatynie přes 60 km. „To světlo je extrémní. Jde o plochu deseti hektarů, která svítí jak stotisícové město," říká Pavel Suchan z Astronomického ústavu Akademie věd. Světelný smog řešil i ministr životního prostředí Richard Brabec, stejně jako Liberecký kraj. Teď se zdá, že je dobojováno. Na novou sezónu už budou skleníky zastíněné.

DRAHÉ CLONY

„Tady si umyjte ruce dezinfekcí a vezměte si ochranné obleky," vítá nás drobounká Elzbieta Kalinczuk, vedoucí výroby. V obří pěstební hale se doslova ztrácí. Všude okolo ní jsou dlouhatánské rošty s hmotou podobné skelné vatě, ve které se rajčata pěstují hydroponním způsobem. Čili žádná hlína, jen voda a živiny, které rostlinám dodává soustava hadiček. Člověk si tam připadá jako v obrovité chemické laboratoři. „Dnes začínáme sázet nové rostliny. Přes léto tu nic nepěstujeme, celý areál se čistí dezinfekcí kvůli plísním. Přestávky jsme využili i k namontování zástěn, které už nepropustí světlo z lamp ven," ukazuje Kalinczuk na strop skleníků, kde jsou už natažené ochranné rolety. „Vše je řízeno počítačem. Přes den, když se rajčatům nepřisvěcuje, budou clony stažené. Zachytit by měly asi 97 % světla z lamp, které teď šlo ven, takže k žádným protestům už by nemělo docházet," říká usměvavá Polka s tím, že celá technologie stála firmu 1 milion eur (27 milionů korun).

DOBRÉ SOUSEDSKÉ VZTAHY

„Jsem rád, že společnost zainvestovala takovýmto způsobem. Je to krok k dobrým sousedským vztahům. Sice se nám podařilo, že se problém světelného smogu řešil na vládní úrovni, ale ve skutečnosti není žádná legislativa, která by firmu k nějakým opatřením nutila," řekl hejtman Libereckého kraje Martin Půta.

Skleníky jsou součástí společnosti Citronex. Ta vyrostla původně na obchodu s citrusy, později banány, kterými zásobuje nejen polský trh, ale také Německo i Česko. Rajčata, která se pěstují u hnědouhelné elektrárny Turów, jdou ale jen na polský trh. „Pěstujeme tu speciální polskou odrůdu rajčat, je o ni veliký zájem, ani nestačíme zákazníky uspokojit. Proto také zanedlouho začneme s výstavbou dalšího desetihektarového skleníku, který už bude rovnou se zástěnou proti úniku světla. Do budoucna plánujeme přístavbu ještě dalších hal. Jejich celková plocha by měla být maximálně 100 hektarů," říká Elzbieta Kalinczuk s tím, že Poláci sami proti v noci ozářené obloze nijak neprotestovali. Výhrady šly hlavně z Čech a z Německa.

„Zmizela odsud většina zpěvných ptáků. Patrně nemohla v noci spát. Myslím, že 24hodinové světlo má negativní vliv na zvířata i rostliny.

V noci má být tma," poukazuje Anke Knebel ze saské obce Hirschfelde, která sousedí s polskými skleníky. „V noci vypadá obloha jak obří pomeranč. Mně se to líbí, ale znám spoustu lidí, kterým to vadí, protože to svítí do oken," přidává se Dajana Geisler.

Skleníky zatím produkují ročně 540 000 tun rajčat. „V hale máme 250 000 rostlin. Každá z nich doroste 1415 metrů délky. Teď tu jsou půlmetrové sazenice, první rajčata budeme mít za dva měsíce," popisuje Kalinczuk a ukazuje na od stropu zavěšené provazy, po kterých rajčata šplhají. Stejně jako na chmelnici. Po deseti měsících se rostliny zlikvidují a zasadí nové.

Speciální lampy, které urychlují jejich růst, se rozsvítí koncem září. Nejdřív na 23 hodiny denně, v prosinci a lednu, kdy je největší tma, pak na 1618 hodin. Jak moc budou zástěny účinné, se tak ukáže už za pár týdnů.