Psa se sice podařilo oběma mužům společně uvolnit, ale ten se naprosto zmatený a dezorientovaný vrhl do rozbouřeného proudu. "Řval jsem na něj, abych ho zastavil, ale je starý a hluchý. Tak jsem skočil za ním," popisuje muž, který je zároveň místním místostarostou. Do vyprávění se mu moc nechce, ale jeho manželka prozradila, že sám málem zůstal pod vodou. "Jo, je to pravda, zkusil jsem si, jaké to je, topit se. Už to vím," říká a kupodivu se směje. Celou hrůzu líčí v naprostém klidu dál. "Proud byl hrozně silný. Prostě jsem se neudržel, nešlo to. Jak jsem se natahoval po psovi, jednou rukou jsem to už nezvládl," pokračuje. Zachránila ho až ruka pohotového souseda. Přežili oba. Jak Standa, tak i pes.

Hned na to začne líčit, jak se do záchrany lidí bláhově pustil muž, který v Dětřichově ani nebydlí. "Je to dobrovolný hasič a trochu to tu zná. Obcházel domy, o kterých tušil, že jsou v nich satří lidé a snažil se jim pomoct ven. Bez lana. Blázen," pokračuje muž, kterému připadá normální téměř přijít o život kvůli sousedovu psu.

"Tady pomoc funguje," napadne každého, kdo přijede do Dětřichova na Frýdlantsku. Do vesnice, kde lidé v sobotu čekali na pomoc v korunách stromů. V obci, která z dálky připomínala jezero. V místě, kde při tom nejdivočejším řádění vody zkolaboval muž po infarktu. Ačkoliv pro něj i vrtulník zamířil, nakonec se jej nepodařilo zachránit. Dva kilometry odsud strhla voda dům, z nějž nestihla utéct stařenka. Zemřela v něm.

Potkáte houfně vozy energetiků, policejní, vojenskou policii a dokonce i těžkou vojenskou techniku. Jenže první dojem je špatný. Vydrží do doby, než promluvíte s místními. "Ano, pomoc tu proudí, ale ne pro nás. Ani jedno auto tu nezastavilo. Projíždí tudy veškerá vozidla na Frýdlant, hlavní tah je kvůli zničené silnici neprůjezdný," smutně podotýká dětřichovský starosta Jaromír Toman. Od rána prosí, kde se dá, o dodávku pitné vody. Ta přišla až v 19 hodin. Dvě palety balených vod. Starosta vůbec netuší, že existuje krizová telefonní linka s číslem 485 226 911, kam se může obrátit s prosbou o pomoc. "Máme jen nějaké číslo, kde nám vůbec nepomohli. Hejtman sice zástupce obcí zval na krizové jednání, my na to ale vůbec nemáme čas," líčí unavený, ale nezdolný Stanislav Šťasný.

Obci se sice podařilo zprovoznit obecní vodovod, starosta však upozorňuje místní, ať raději používají vodu jen převařenou. Vodovodní řad voda valící se vsí poničila. Tak jako téměř vše ostatní. Pětačtyřiceti domům se živel nevyhnul. Jen na obecním majetku odhadl Jaromír Toman škodu na nejméně 95 milionů korun. Letos dodělali dlouho plánované cyklostezky. Ty vzaly za své.

Atmosféra ve vesnici je více než napjatá. Lidé se dle nátury dělí na dva tábory. Na ty, co na starostu křičí a na ty, co to berou sportovně. Jako muž, který nemá cestu z domu. Všude kolem teče voda. "Pojďte na kafe," křičí na nás s úsměvem. "Včera jsem byl ve vodě já, teď budete vy," pokračuje bez jakékoliv zášti. Bere celou katastrofu s přehledem. "Co mám dělat? Nadáváním si nepomůžu. Dům jsem měl hotový téměř celý dle svých představ, můžu začít nanovo. Na podzim jsem dodělal plovoucí podlahu, netušil jsem, jak moc bude plavat," nedá si pokoj s černým humorem.