Na návštěvě u Rohanů: Zámek Sychrov otevírá novou trasu. Přístupná bude od září

Vyšlapete šedesát schodů a pak už se ocitnete v prostorách, kde si s trochou fantazie můžete připadat jako doma. Nebo – přesněji jako na návštěvě u bohatých a vzácných příbuzných či přátel. Ustlané postele, prostřený stůl, na stěnách fotografie příbuzných i suvenýry z cest. To všechno s puncem autentičnosti.

Citlivá rekonstrukce prostor, která trvala přes 13 let, totiž vrátila pokojům jejich původní podobu i mobiliář. „To, co se nám tu podařilo vytvořit, vyvolává pocit, že jsou skutečně zabydlené. Vrátili jsme jim původní podobu, včetně rodinných fotografií či suvenýrů z cest, tak aby si i dnešní člověk mohl představit, jak se tam tehdy žilo,“ vysvětluje ředitel Územní památkové správy na Sychrově a dlouholetý kastelán zámku Miloš Kadlec.

Splnil si sen

Netají se tím, že si zpřístupněním nového okruhu nazvaného Soukromé apartmány Arthura a Gabriely Rohanových splnil svůj letitý sen. „Když jsem na Sychrově v roce 1975 začínal, bylo úplně nepředstavitelné vytvářet už jenom hlavní prohlídkovou trasu tak, aby odpovídala realitě na základě dobových fotografií,“ vysvětluje.

Památky v Libereckém kraji se v létě zaplnily. Těšily se rekordní návštěvnosti

Důvod byl prostý. Vše se muselo dělat tak, aby se nestavěl pomník šlechtickému rodu. „Z umělecko – historického pohledu byly tehdejší instalace sice míněny dobře, jako představení toho nejhodnotnějšího, ale ztrácely ducha a hlavně příběh rodu, který si určitě zaslouží, aby se o něm mluvilo,“ dodává Kadlec.

Nová trasa, na níž návštěvníci nejsou od interiéru odděleni tradičními šňůrami a prochází se jimi pouze v malých skupinkách po osmi lidech, představí pánské hostinské apartmá s oblíbenými jezdeckými výjevy, anglickou jídelnu. Jako bonbonek orientální salon s původními koženými tapetami z Paříže nebo kabinet kuriozit z cest po Africe, Americe i Evropě.

„Vidět tu můžeme například dřevěné sošky, vzácnou lampičku z vykopávek z Pompejí či Izraele nebo obraz, který ilustruje pobyt tehdejších cestovatelských výprav mezi domorodci v Africe,“ upozorňuje průvodce.

Soukromí tehdejších majitelů přiblíží apartmá Arthura Karla Benjamina Rohana nebo Gabriely z Rohanu, rozené Waldestein – Wartenberg. Vliv rodu Rohanů v duchovní sféře pak připomene takzvaný kardinálský pokoj s vyobrazením scény z francouzského dvora.

Z rodu Rohanů pocházeli hned čtyři kardinálové a jeden z nich byl zapleten i do neblahé historie „královnina náhrdelníku“, který literárně zpracoval Alexander Dumas.

O cenu Karla Hubáčka usiluje muzeum i elektrárna. Další soutěž mají památky

Součástí prohlídky je i galerie rodu doplněná o portrét Marie z Rohanů, proslulé intrikánky, která podle průvodců patřila ve své době mezi přední evropské krásky. „Celá kolekce čítá na 243 obrazů a je tak největší sbírkou francouzského portrétního umění ve střední Evropě,“ upozornil průvodce na další zajímavost.

Interiéry, ve kterých se nová prohlídková trasa nachází, prošly od doby založení zámku (v letech 1690 – 1693) řadou proměn. „Jejich původní podoba byla barokní, Rohany byly v letech 1824-1835 upravovány v pozdně klasicistním stylu,“ upozornila mluvčí Územní památkové správy na Sychrově Lucie Bidlasová.

Od poloviny 30. let 19. století zde žila rodina Benjamina Rohana – Rochefort, jehož ženou byla Štepánka de Croy. Benjamin byl mladším bratrem Kamila, s jehož jménem je sychrovský zámek především spojen. Arthur, celým jménem Karel Benjamin Rohan (1826 – 1885) byl jeho synovec. Žil tu se svou ženou, princeznou Gabrielou, rozenou Waldestein – Wartenberg (1827 – 1890). Rodina byla velice početná – měla devět dětí, z nichž dvě zemřely v kojeneckém věku – a kromě několika hostinských pokojů obývala téměř celé patro zámku.

Za posledních Rohanů byly interiéry nové prohlídkové trasy využívány jako pokoje pro hosty zejména v letních měsících, kdy se na Sychrov, zejména v létě, sjížděli příbuzní. Další přeměnou prošly interiéry ve 2. polovině 20. století, kdy byly místnosti necitlivě přemalovány a původní vzhled interiérů znehodnocen. „Z prostor se staly jakési depozitáře mobiliáře, který se svážel z jiných památek. Jednu dobu se dokonce uvažovalo o tom, že se historické prostory zruší a předělají na byt pro kastelána. K tomu ale naštěstí nedošlo,“ popisuje kastelán Miloš Kadlec.

Čmelák chce v Libereckém kraji vysadit tisíc tisů. Pomůžete?

Rehabilitaci interiérů proto předcházela mravenčí práce a archivní průzkumy v Rohanských archivech uložených v pobočce Státního oblastního archivu v Děčíně. Práce na obnově do původního stavu trvaly přes 13 let a z velké části se na nich podíleli zaměstnanci zámku a zdejších restaurátorských dílen. Přišly na 10,5 milionu korun. Zčásti byly hrazeny Národním památkovým úřadem, zčásti ministerstvem kultury. Finální podoba staronové instalace je především dílem Kadlece a jeho spolupracovníků.

Poslední z rodu

Rohanové žili na Sychrově do roku 1945. Pak o zámek přišli na základě Benešových dekretů. Poslední z rodu, princezna Marguerite, zemřela v roce 2012 v Rakousku ve věku 89 let. O vrácení zámku podle Miloše Kadlece nikdy neusilovala. Naopak se snažila zámku ze všech sil pomáhat jako mecenáška.

„Paní Marguerite nám věnovala peníze a na společenských akcích vybírala pro Sychrov dary,“ uvedl před lety. Poslední rohanská princezna navštívila Sychrov, kde strávila dětství a chodila i do místní školy, naposledy v roce 2010.