Není u nás mnoho památek, kde můžete na poměrně malém prostoru nalézt najednou tolik historických slohů, jako na zámku Lemberk. Pochází z 13. století a jeho zakladatelem byl Havel z Markvartic. V erbu rodu měl lvici v modrém poli. Odtud jeho název z původně německého slova Löwenberg. Přestože byl Havel významným rytířem a patřil do úzké družiny důvěrníků krále Václava I. a později i jeho syna „krále železného a zlatého“ Přemysla Otakara II., do historie zdejšího kraje vstoupila jeho žena, paní Zdislava.

V erbu lvice

Byla na svou dobu velmi mimořádnou osobností. Pečovala o chudé a nemocné a založila dominikánské kláštery v Jablonném a Turnově. O jejím životě pojednává i známý román Aleny Vrbové V erbu lvice i film, natočený na motivy románu.

Dnes ji připomíná nejen zmiňovaný chrám a klášter, ale také studánka pod hradem, jejíž vodou uzdravovala nemocné. „Dodnes se lidé pro tuto vodu sjíždějí z blízka i daleka. Údajně má vynikající účinky na exemy, zejména u malých dětí a blahodárný vliv má prý také na oči,“ říká Drahomíra Štastná ze správy zámku.

V husitských válkách byl hrad zpustošen, ale už roku 1430 jej získá známý rod Berků z Dubé. Následně však střídá majitele. Berkové jej prodávají, aby se do něj opět časem vrátili. V 17. století je Lemberk postupně přestavěn v renesančním slohu. Berky střídá rod Donínů, jemuž patřilo grabštejnské panství. Právě tehdy vznikl zdejší pověstný Bajkový sál.

Patří ke zdejším atrakcím a mladá průvodkyně Alena Klábníková nám vypráví příběhy a ponaučení z jednotlivých výjevů. Zná jich hodně. Nejvíce se nám s kolegou fotografem líbí ponaučení z obrazu, na němž kentaur unáší nahou ženu, která sice drží v ruce luk a šíp, ale tak, aby násilníkovi neublížila… Zní: „Ženy nevědí, co vlastně chtějí,“ pronáší průvodkyně krásně školeným hlasem.

V dalším sále vidíme podobiznu slavného vojevůdce a rozporuplnou postavu českých a vlastně i evropských dějin - Albrechta z Valdštejna. Právě jemu Lemberk patřil po bitvě na Bílé hoře, která znamenala porážku českých stavů a tím i konfiskáty majetků lidí, kteří museli kvůli přesvědčení uprchnout ze země. Zdaleka ne naposledy v naší historii… Albrecht Lemberk připojil k frýdlantskému panství, ale uděloval je v léno svým důstojníkům.

Bredovská historie

Jedním z nich byl i Jan Rudolf Breda. A tehdy začíná další kapitola dějin zámku Lemberk. V 17. století přijíždějí na zámek umělci z Holandska a Itálie, aby mu vtiskli současnou, barokní podobu.

V té době vznikl i pověstný Bredovský letohrádek a zahrada. Ta je dnes bohužel nepřístupná a čeká na to, zda se najdou peníze na její zvelebení. Kdo zažil zahradní vernisáže, řezbářská sympózia nebo dokonce divadelní představení Šaldova divadla, které tu uvedlo jednu z Čechovových her, má dodnes na co vzpomínat.

Peníze ale byly na prvním místě od nepaměti – Kryštof Breda sháněl fondy na přestavbu různými způsoby. Dokonce podle paní kastelánky nechával ženám na panství stříhat vlasy a prodával je vlásenkářům…

Po Bredově smrti se z Lemberka stává venkovský zámeček, který získávají Gallasové, majitelé panství libereckého a frýdlantského. Pokud vám u jména známého rodu kousek schází, dozvíte se tu, že poslední žijící Gallas odkázal veškerý svůj majetek svému synovci Kristiánu Filipu z Clamu. Ovšem pod podmínkou, že spojí oba erby i jméno, které tak změní na známě znějící Clam-Gallas.

Pláč a nářek vdov

V 18. století, době sedmileté prusko-rakouské války sídlil na zámku polní lazaret. Zemřelo tu na tisíc mužů a místo jejich posledního odpočinku v nedalekém lese označuje dřevěný kříž. Traduje se, že v tmavých nocích je slyšet v okolí zámku pláč jejich vdov…

Clam-Gallasům patřil zámek až do vyvlastnění Benešovými dekrety. Za poznámku stojí, že příslušníci rodu podporovali v pozdějších dobách rozvoj průmyslu a zasloužili se i o přeměnu Liberce z dřevěného městečka ve zděné průmyslové město a o zvelebení lázní Libverda. Nabízí se další historická paralela. Novodobé dějiny zámku Lemberk se začali psát v roce 1945 Benešovými dekrety. V roce 1971 se zřítila jedna z věží zámku a hrad byl až do 90. let uzavřen.

Na zámky se slevou

Dnes patří Lemberk mezi významné památky Libereckého kraje. O minulém víkendu byl navíc na Lemberku mimořádně zpřístupněn i Rytířský sál a Clam-Gallasovské apartmá. Do dvou let by sem z depozitáře Uměleckoprůmyslového muzea měl vrátit i soubor portrétních obrazů.

Na zámku Lemberk můžete absolvovat dva památkové okruhy. Velký je za 80 korun, malý za šedesát. Rodina se třemi dětmi zaplatí hromadně 240 korun. Od prázdnin tu navíc začnou fungovat i takzvané reciproční vstupenky. Když navštívíte zámek Lemberk a prokážete se vstupenkami z Frýdlantu, dostanete 20ti procentní slevu, lístek ze Sychrova zase zlevní vstupné na hrad Grabštejn.

V celé České republice navíc platí i věrnostní pasy. Do nich se sbírají razítka z jednotlivých prohlídek, ke čtyřem je pátá zdarma. Navíc podle ředitele NPÚ Miloše Kadlece soutěžíte o večeři na zámku Sychrov.