Dvaačtyřicetiletý Liberečan pracuje ve ve firmě Benteler Automotive jako elektrotechnik a působí jako dobrovolník v Oblastním spolku Českého červeného kříže Liberec. Do pomoci se zapojil už na jaře při první vlně, kdy zajišťoval nákupy seniorům a rozvážel dezinfekci a roušky. V KVK začínal jako zástupce a následně velitel pěší čety, nyní se stará o výcvik příslušníků roty v oblasti poskytnutí první pomoci a první pomoci v boji. K tomu mu pomáhají jak vojenské, tak i civilní zdravotnické kurzy a získané znalosti tak může uplatnit i v praxi. „Ve chvíli, kdy jsem viděl vyčerpaný zdravotnický personál, rozhodl jsem se, že se pokusím alespoň trochu pomoci,“ řekl Pavel Jurkovič.

Pavel Jurkovič.Pavel Jurkovič.Zdroj: se souhlasem Pavla JurkovičeStal se členem mobilních týmů M-72, které koordinuje Oblastní spolek Českého červeného kříže Liberec. Jeho činnost spočívá v 72-hodinových směnách, kdy čtyři členové týmu zabezpečují pokrytí tří denních a tří nočních směn. Vypomáhá na covidovém oddělení v Krajské nemocnici v Liberci a mezi jeho náplň práce patří polohování pacientů, měření teploty, měření tlaku či stlaní postelí. „Za hlavní nepovažuji pouze tyto činnosti, ale zejména komunikaci s pacienty, hlavně s babičkami a dědečky, kteří jsou zde sami a obávají se o svůj osud,“ zdůraznil dobrovolník.

Jeho zapojení ocenil ředitel KVV Liberec Miroslav Brázda. „Jsem velice rád, že mám v jednotce příslušníka, jako je nadrotmistr Jurkovič, protože takových lidí si velice vážím a dělají dobré jméno jednotce i české armádě,“ podotkl.

Emočně vypjaté situace zažívá Pavel Jurkovič při každodenní směně. Pocit bezmoci u pacientů, kteří jsou na tom velmi špatně střídá pocit naděje a radosti, když se stav pacientů zlepší nebo se dostanou do stavu, kdy mohou být propuštěni domů.  „Práce je nejen fyzicky, ale hlavně psychicky a emočně náročná, ale pomoc jiným beru jako svoji morální povinnost a projev solidarity s těmi, kteří to potřebují“, dodal nadrotmistr.

Neopomněl zdůraznit, aby lidé tuto nemoc nepodceňovali a dodržovali bezpečnostní opatření. „Kdo stále pochybuje o vážnosti situace, ať přijde pomoci do nemocnice. Jistě po první směně, při které zažijí odchod člověka, který zde mohl být ještě mnoho dní či let, změní názor,“ uzavřel vyprávění Pavel Jurkovič.