Znamená žaloba to, že Polsko v tomto sporu bude zastupovat společnost PGE, která důl provozuje? Co je vlastně předmětem žaloby, je to porušení evropské legislativy?
Ve sporu jde o to, že Česká republika má za to, že polské úřady nepostupovaly v souladu s evropskou legislativou v řízeních o prodloužení těžby v dole Turów o 6 a o 24 let. Za postup úřadů a znění zákonů je vůči jinému členskému státu zodpovědný stát, proto je žalovanou stranou Polská republika, nikoli společnost PGE, která důl Turów provozuje. Možnost žalovat Polsko vychází ze článku 259 Smlouvy o fungování Evropské unie. Ten říká, že má-li členský stát za to, že jiný členský stát nesplnil povinnost, která pro něj vyplývá ze Smluv, může věc předložit Soudnímu dvoru Evropské unie.

Žaloba se nemohla podat hned. Co předcházelo tomuto procesu?
Dříve než členský stát podá proti jinému členskému státu žalobu, předloží věc Komisi. Komise umožní zúčastněným státům, aby si navzájem předložily písemná i ústní vyjádření, a snaží se je vést k dohodě. Následně může vydat odůvodněné stanovisko. Po uplynutí tří měsíců ode dne, kdy členský stát Evropské komisi věc předložil, se může tento stát obrátit na Soudní dvůr, a to bez ohledu na to, v jaké fázi se řízení před Evropskou komisí nachází a zda své stanoviska vydala, či nikoli.

Jaký bude další vývoj procesu po tom, co žaloba doputuje do Kirchbergu v Lucembursku, kde Soudní dvůr EU sídlí?
Soudní dvůr se bude nejdříve zabývat návrhem na předběžné opatření, to by mohlo být vydáno v řádu několika týdnů. Zároveň se zahájí písemná část řízení, v níž dostane Polsko možnost se písemně vyjádřit, také ČR bude moci reagovat, budou se předkládat listiny atd. Po písemné části je pak část ústní, kde budou slyšeni zmocněnci obou států, zazní vyslechnutí stanoviska generálního advokáta a podle potřeby i výslech svědků a znalců. ČR navrhne projednat věc přednostně, a pokud Soudní dvůr na tento návrh přistoupí, rozsudek by mohl vynést zhruba za rok. Spor zároveň může kdykoli do okamžiku vynesení rozsudku ukončit dohoda obou stran.

Je to precedent, nebo už k podobnému soudnímu sporu mezi dvěma členy EU došlo?
Půjde o první žalobu Česka na jiný unijní stát, a pokud vím, tak poprvé žaloba státu na jiný členský stát souvisí s ochranou životního prostředí. Stížnost k Evropské komisi, na kterou žaloba navazuje, se týkala porušení Směrnice o posouzení vlivu na životní prostředí, tzv. EIA, o strategickém posuzování vlivu na životní prostředí, tzv. SEA, a Rámcové směrnice o vodách, dále také směrnice o přístupu k informacím.

O co v už proběhlých sporech v rámci EU šlo?
V minulosti proběhlo osm soudních jednání mezi jednotlivými členy EU, v šesti případech došlo k rozsudku, další dvě žaloby byly před vydáním rozsudku staženy. Například Francie se Spojeným královstvím řešila otázku rybolovu v roce 1979. Belgie se soudila se Španělskem ohledně označení původu vína v roce 2000. A v roce 2019 proběhl spor mezi Rakouskem a Německem, který se týkal dálničních známek.

Jaké má soud pravomoci? Co může Polsku nařídit, pokud žalobu shledá jako oprávněnou?
Rozsudek je deklaratorní, tedy nenařizuje povinnosti, ale jen konstatuje, že k porušení došlo. Je pak na členském státu, jak porušení napraví. Soudní dvůr EU neukládá povinnosti ani neruší vnitrostátní ustanovení. Ale státy takové usnesení nesmí dále aplikovat. To znamená, že mají povinnost vyhovět rozsudku, způsob a čas je ale na jednotlivých státech. Musí nicméně zahájit bezodkladně kroky vedoucí k vyhovění rozsudku.

Kdo se bude na soudní při podílet? Budou se vyslýchat svědci nebo soud podnikne vlastní šetření?
Českou republiku bude zřejmě u soudu zastupovat náměstek ministra zahraničí Martin Smolek, který je zároveň vládním zmocněncem pro zastupování České republiky před Soudním dvorem EU. Během dokazování může dojít i k předvolání účastníků řízení, vyžádání informací a listin, výslechu svědků, vyžádání znaleckých posudků nebo ohledání místa. Samozřejmě jsme se takového řízení neměli možnost nikdy zúčastnit s ohledem na jeho povahu, podle dostupných informací ale předpokládáme, že soud primárně vychází z předložených listin a členské státy by vždy měly tvrzení doložit už k okamžiku podání žaloby.

Myslíte si, že může dojít i k předběžnému opatření, které by těžbu v Turówě okamžitě zastavilo, než bude ve sporu rozhodnuto?
Česká republika bude o toto opatření žádat a soud o něm bude rozhodovat přednostně. O předběžném opatření může rozhodnout předseda Soudního dvoru velmi rychle, ještě než se vyjádří druhá strana, jedná se o nástroj určený pro urgentní situace.

Proč žádá ČR o předběžné opatření?
Většinou se o toto opatření usiluje, pokud jde o naléhavý problém. V tomto případě hrozí další poklesy hladin spodní vody a další nevratné škody na životním prostředí. Za rok 2020 klesla hladina spodní vody o dalších 8 metrů, už dnes jsou v oblasti lidé, kteří mají přístup k pitné vodě velmi omezený. Pokud bude dále hladina klesat tímto tempem, je v ohrožení zdroj pitné vody pro další tisíce obyvatel. Je tedy legitimní a z našeho pohledu nezbytné tvrdit, že nelze čekat rok na vydání rozsudku.

Žaloba u Soudního dvoru EU ale není jediná možnost, jak se bránit, že?
Ano, zároveň ještě nedošlo k vypořádání stížnosti kraje k Evropské komisi. Ta zatím projednala jen stížnost ČR, kterou vyhodnotila na základě tvrzení ze strany ČR. Ve stížnosti Libereckého kraje je namítáno i porušení dalších směrnic a zároveň i argumentace není jistě zcela totožná. Evropský parlament se také zatím stále zabývá i peticí, kterou obdrželi od českých občanů. Spor probíhá na několika úrovních. Žalobou to rozhodně nekončí.

Česká vláda i Liberecký kraj opakovaně říkají, že vyjednávání s Polskem budou pokračovat. Zmiňují snahu domluvit se na kompenzacích. Lze pro to najít nějakou oporu v zákoně?
Informování o újmě na životním prostředí a uplatnění nákladů u Evropské komise řeší článek 15 Směrnice o odpovědnosti za životní prostředí. Tento proces je reflektován také v českém zákoně, §15 odst. 4 zákona o předcházení ekologické újmě. V případě, že Česko zjistí, že na jeho území došlo k ekologické újmě, která má původ na území jiného členského státu, oznámí Ministerstvo životního prostředí tuto skutečnost Komisi Evropských společenství a příslušným úřadům dotčených členských států a případně doporučí členskému státu, z jehož území ekologická újma pochází, přijetí preventivních opatření nebo nápravných opatření. Zároveň určí výši nákladů, které vznikly České republice v souvislosti s přijetím preventivních opatření nebo nápravných opatření, a bude požadovat jejich náhradu.