Hluk, světelný smog a rýpadlo na dohled z kuchyňského okna jsou příklady okem viditelné. Mnohem větší hrozbu představuje úbytek podzemní vody a sesuvy půdy, které se mají podle odborných posudků ještě zhoršovat v budoucnosti. Výbor pro životní prostředí při Poslanecké sněmovně tento týden místní obyvatele podpořil a požádal vládu, aby podala žalobu na Polsko kvůli dolu Turów. Řešení dlouholetého sporu tak místo politiků, kteří nedokázali najít společnou řeč, bude nejspíš muset vyřešit Soudní dvůr EU.

„Usnesení Výboru pro životní prostředí vítáme. Už dlouho apelujeme na vládu, aby byla žaloba podána co nejdříve. Data z monitoringu České geologické služby jsou totiž děsivá, voda ve spodních kolektorech klesá o několik metrů za rok. Nebude-li vláda jednat rychle, mohlo by dojít klidně už letos k tomu, že se na suchu ocitnou celé obce,“ řekl Milan Starec z Uhelné, jež je dolu nejblíže.

Podle informací organizace Greenpeace má vláda žalobu podat včetně žádosti o předběžné opatření, které může těžbu na dole okamžitě zastavit. „Jsme rádi, že poslanci chtějí hájit práva občanů proti arogantní těžební společnosti. Polská strana dlouhodobě s Českem nekomunikovala a odmítala se zabývat jeho požadavky. Nevěříme, že může dojít ke zlepšení, i kdyby Polsko slíbilo udělat některé ústupky Česku. Dopady těžby jsou totiž brutální a diskutovaná kompenzační opatření je nemohou výrazně zmírnit. Nyní je důležité, aby vláda podala žalobu a žádost o předběžné opatření co nejdříve a neustoupila z nich,“ vysvětlila Nikol Krejčová, koordinátorka uhelné kampaně Greenpeace ČR.

Podání žaloby k Soudnímu dvoru EU je podle ní jediným prostředkem, jak se může Česko bránit proti probíhající ilegální těžbě a chránit před ní své obyvatele i životní prostředí. Porušování evropských směrnic ze strany polských úřadů potvrdila loni i Evropská komise ve svém stanovisku.

Mimosoudní řešení se snažil vyjednat minulý týden i ministr zahraničí Tomáš Petříček, který vyjel do Varšavy za svým polským protějškem. Tomu předal seznam podmínek, jejichž splněním by se obě strany vyhnuly žalobě. Mezi české požadavky patřilo vybudování ochranného valu, který ochrání obyvatele ČR před zvýšeným množstvím prachu, a zaplacení kompenzací za úbytek vody v oblasti kolem Uhelné ve výši 175 milionů korun. Šéf české diplomacie také požadoval jednání o vybudování náhradních vodních zdrojů v postižených oblastech, jejichž odhadovaná cena je asi 800 milionů. Zároveň Petříček chtěl, aby byl vytvořen fond, ze kterého se budou financovat menší ochranné projekty ve výši 2,5 milionu korun, a aby vznikla mezivládní komise, která bude pravidelně vyhodnocovat dopady těžby.

„Dopad těžby na životy desetitisíců lidí v pohraničí je neoddiskutovatelný. Vím, jaké obavy lidé na Hrádecku a Frýdlantsku mají. Zároveň jsem ale diplomat a mým úkolem je snažit se problémy řešit pokud možno mimo soudy. Proto jsem chtěl ještě jednou se svým protějškem osobně mluvit. Tato cesta do Varšavy je posledním gestem naší vůle dohodnout se před tím, než budeme rozhodovat o podání žaloby,“ okomentoval návštěvu Petříček. „Jednání bylo korektní, uvidíme, zda přinese i výsledky,“ dodal.

Podle náměstka Sekce právní a konzulární Martina Smolka se text případné žaloby a také návrh předběžného opatření k okamžitému pozastavení těžby aktuálně na ministerstvu připravuje. „Vláda by měla o podání žaloby rozhodnout ještě během února. I během řízení je ale ještě možné, aby se obě strany dohodly,“ doplnil Smolka.

Polská strana v čele s polostátní energetickou firmou PGE, která důl Turów i přilehlou elektrárnu provozuje, všechna obvinění popírá. „Podle nezávislého posudku Národního výzkumného institutu meteorologie a vodního hospodářství, který byl zveřejněn v červnu 2020, jsou hlavními vlivy na vodní zdroje na české straně meteorologické podmínky a nikoli aktivity dolu,“ řekl mluvčí PGE Sandra Apanasionek.

Podle českých odborných posudků ale má těžba negativní vliv na zdroje podzemní vody. Jen v okolí obce Uhelná se škody odhadují na více než 175 milionů korun.