Marta Kubišová natáčela v lučanském útulku Dášenka pořad s Českou televizí Chcete mě. Při této příležitosti jsme se zeptali nejen na její koncerty, ale především na téma, které právě hýbe světem příznivců zvířat, a těch opuštěných především. Jde o projednávání nového občanského zákoníku, kde by zvíře podle předkladatelů přestalo být věcí.

Všichni, kteří se pohybují okolo zvířat a jejich ochrany, jsou více méně zděšeni tím, co nyní chtějí vytvořit naši politici. Jak se na to díváte vy?
První verze je pro zvířata mírumilovnou veřejnost docela poplašná. Na semináři, který svolala paní doktorka Parkanová ve Valdštejnském paláci, nás opravdu velmi překvapila. Řešily se tam takové věci jako, co vlastně zvíře je, že je cítící bytost, ale může být i věc, majetek, ale že je posuzováno tím jedním zákonem.

Je na tom vidět, že, když se dělají zákony od stolu, z poslanecké lavice, je to prostě špatně?
Přesně tak. Byla tam spousta lidí. Ti takzvaní legislativci, zástupci veterinární komory a také početná asi třicetičlenná skupina lidí, kteří opravdu mají praxi s prací se zvířaty. Milovníci zvířat nad tím kroutili hlavou, protože na konec, když už jednání končilo, tak se nebyli schopni dohodnout, jestli výraz zajaté zvíře má být výraz pro zvíře odchycené. Nebo volně žijící kočky jsou divoké kočky. Tak nevím, jaké výrazy se v návrhu nakonec objeví.

Mám takový pocit, že jedinou pravdu řekl prezident veterinární komory, že o době strávené zvířete v útulku rozhodnou politici. Tam jsem si říkala, když už o tomhle rozhodnou politici, tak ať už rozhodují o všem. A budeme to mít tak, jak to myslí politici, kteří o této práci nemají ani ponětí, Nevědí, že najít psa může trvat i tři čtvrtě roku. I takové případy jsou. Nevím, jak by se někdo tvářil na to, že po dvou měsících mu psa někdo uspal.

Máte někoho na své straně ze senátorů? Kdo je vám nakloněn a stejně jako vy chce dávat věcné připomínky a tím vylepšit tento zákon?
Paní doktorka Parkanová se ujala tohoto úkolu nechat proniknout praxi do suché legislativy.

Skončilo září, v jaké fázi je nový občanský zákoník?
Teď se připomínkuje po prvním čtení a jsme zvědaví, jak dopadne při druhém čtení s těmi zapracovanými připomínkami. Jestli tam nějaké zůstanou.

Kdo vám zprávy podává, jak se to vyvíjí?
Hlídá to paní Eva Hodek z Nadace na ochranu zvířat z Prahy 4.

Strávila jste participací na připomínkách celé léto?
Ještě jsem dělala akci Naplňte misky útulkům.

Léto a koncerty pod širým nebem

To jsou akce týkající se zvířat, ale ještě jste zpívala. Jaké bylo vaše pracovní léto?
Plné napětí. Když začne v divadle Ungelt letní scéna a vidíte, že se počasí chýlí spíše k deštivému, tak z toho jsou nervy. Když se odehraje půl hodiny představení, vstupné se nevrací. Pokud ale začne pršet na začátku, tak se vrací vstupné a my jdeme domů.

Stalo se vám, že vás vyplavili ti nahoře?
Dokonce dvakrát bylo nutné stornovat koncerty. Propršely dva dny.

Byl některý z koncertů pro vás více výjimečný, lepší, hezčí?
Mohu říct, že prostě všechny byly hezké. Já si hosty volím sama, podle svého gusta, jak jsou mi sympatičtí. Například přeložený koncert Věry Špinarové byl úžasný, dále skvělá Petra Janů, Vašek Neckář, Eva Pilarová, Hana Zagorová. Dva koncerty s Naďou Urbánkovou a Annou K. mi bohužel propršely. Pak jsem také jezdila na Open – air.

Také jste si odskočila do kostela v Lučanech…
To bylo zjara, před prázdninami. O prázdninách jsem si odskakovala na jeviště pod širým nebem nebo na náměstíčka.

Nyní připravujete zimní program. Co bude nového? Na co se mohou diváci a posluchači těšit?
Budeme studovat novou zpěvohru nebo fresku, jak by se to dalo i nazvat. Je to na vážné téma o osudu šlechtičny začínající mezi dvěma světovými válkami až do nástupu komunismu. O hlavní roli se podělím s Anetou Langerovou.

Zvířecí rodina se zpěvačce rozrostla

S pejsky jsme začaly, s pejsky můžeme skončit. Vám se rozrostla psí smečka.
Před rokem, v říjnu jsem si do domácnosti přivinula sedmiletou fenku jorkšíra. Nyní je jí osm let. Je to taková dáma, ale byla třikrát ošklivě pokousaná. Přesto má stejně dál ráda velké psy, žene se před ně. Sama nevím, jak to dopadne, ale nemohu učit osmiletou fenku, jak se chovat při setkání s pejsky. Ale zatím se nic nestalo.

Jak přijala vaše velká fena tu malou?
Velká? Úžasně. První dva dny jsem si říkala, že nebudu malou nechávat doma a brala jsem ji s sebou dokonce i na koncert pro Nadaci na ochranu zvířat v Malostranské besedě. Ona se opřela o buben a nikdo nechtěl věřit, že ji mám teprve druhý den. Holky se pak doma podělily i o gauč. Potom už jsem ji s klidným svědomím nechávala doma.

Mohly bychom to shrnout jednou větou, že žádná setkání nejsou náhodná?
Ano, to nejsou.