„Bylo to jako zlý sen. Potřebovala jsem rychle peníze, ale do banky se mi nechtělo, tak mi známá dohodila jinou známou. Pak to všechno začalo," vzpomíná Andrea Dvořáková. Pro splátky si žena chodila k ní domů a pokaždé vyinkasovala pár stovek. Úrok byl ale tak velký, že dohromady vrátila Andrea téměř deset tisíc korun.

„Jednou jsem na splátku neměla a paní se mnou pěkně vyběhla. Chodila za mnou dvakrát denně, psala smsky a vyhrožovala exekutorem. A to jsem se zpozdila jen o tři dny. Hrozné dny," vypráví mladá žena a dodává: „Připadala jsem si jako zloděj. Bylo to hrozně nepříjemné a tak jsem pak byla šťastná, když jsem vše doplatila. Už nikdy bych to nezopakovala."

Mladá žena ještě dopadla poměrně dobře. Mnozí lidé, kteří si půjčí peníze od lichvářů nebo podvodníků skutečně přichází i o majetek. A nikoho nezajímá, že nalítli podvodníkům.

A právě předvánoční období je doslova žní lichvářů. Jejich nabídky jsou všude v novinách, na internetu i jen tak rozlepené na pouličních lampách nebo je napsané na papírcích nachází lidé ve schránkách.

„Podstata lichvářského byznysu spočívá v tom půjčit všem, ale jen nepatrnou částku ve výši maximálně do 5000 korun vyhnou se tak zákonu o spotřebitelském úvěru. Ve skutečnosti totiž ani nechtějí dlužné peníze zpátky, jejich cílem není zodpovědně půjčovat, ale dostat se k majetku dlužníka," říká Juraj Orgoň, ředitel společnosti Kouzelná půjčka, která si na novodobé lichváře posvítila a vytipovala jejich nejčastější triky.

Lichváři se často snaží obejít zákon o spotřebitelském úvěru tím, že nepůjčují více jak 5 tisíc korun, případně žádají neadekvátní zajištění nízkých půjček bianco směnkou (pozn. red. bianco směnka nemá vyplněné všechny údaje, směnkou se stává až po úplném vyplnění) nebo nemovitostí.

Dokázat neplatnost směnky je těžké

„Dlužníkům, kteří podepsali bianco směnky, můžu doporučit, aby se při prodlení nejdříve pokusili dohodnout s věřitelem nebo držitelem směnky na splátkovém kalendáři a po doplacení dluhu požádali držitele směnky o vydání jejího originálu. V soudním řízení mají směneční dlužníci povinnost unést důkazní břemeno stran neplatnosti směnky a to bývá často velmi složité," radí advokát Pavel Maršálek.

Dlužníci si často neuvědomují právní váhu směnky, kterou podepisují.

Kvůli tisícikorunám přichází o dům

„Klientům připadá směnka bezpečnější, než třeba zajištění půjčky nemovitostí nebo ručitelem. Bohužel opak je pravdou. Za směnku fyzická osoba ze zákona ručí celým svým majetkem tedy klidně i bytem, domem či chalupou a skutečně může kvůli dluhu pár desítek tisíc korun přijít o střechu nad hlavou," vysvětluje Juraj Orgoň, ředitel společnosti Kouzelná půjčka.

Problém je tedy poměrně snadno na světě. Člověk se ani nestačí rozkoukat a za dveřmi má exekutora.

„Každou exekuci musí nařídit soud. Poté pověří soudního exekutora o jejím provedení," uvedla Petra Báčová z Exekutorské komory České republiky.

Spotřebitelské úvěry tvoří významnou část pohledávek, kvůli kterým soudy nařizují exekuci.

„Podle mediálních výstupů některých bank víme, že průměrná výše částky, pro kterou se věřitel rozhodne žalovat dlužníka, činí zhruba 50 tisíc korun. Průměrná částka, kvůli které byla nařízena exekuce, činí podle údajů Exekutorské komory za rok 2011 85 tisíc korun." uvedla Báčová.

Půjčí 5000 korun, vydělají až 34 tisíc

Lichváři vynikají ve výborné znalosti zákonů a právních kliček. To jim umožňuje vydělávat i na problematických půjčkách. Proto dnešní lichvářské společnosti i přes vysoké procento nesplacených úvěrů nekrachují.

„Tito finanční predátoři napůjčují všem klientům pár korun, pak celé portfólio zažalují a soud jim přisoudí náklady na řízení. Další peníze vyinkasují za náklady na exekuční řízení, plus si dohodnou podíl na odměně exekutora. Z pětitisícové jisti tak dokážou obratem udělat 34 tisíc korun," vypočítává Juraj Orgoň.

A jak dále uvedl, ačkoli až 80 procent klientů dluh nikdy nezaplatí, je to pořád dobrý byznys. A to do zisku nepočítáme případné pokuty, směnky nebo movitý a nemovitý majetek dlužníka.

Sankce byla 50 tisíc korun

Své o tom ví například žena z Chrastavy.

„Dostala jsem se v důsledku nemoci do platební neschopnosti. Neměla jsem na nájem. Půjčila jsem si proto od nebankovní společnosti 70 tisíc. Říkala jsem si, že si půjčím o něco více než potřebuji, nevěděla jsem jak dlouho ještě budu nemocná. Splátka byla asi 3500 korun. Po několika měsících jsem se dostala do problému, kdy mi nezbylo na splátku. Snažila jsem se dohodnout, že další měsíc zaplatím dvě splátky najednou. Nedohodli jsme se. Za jednu opožděnou splátku mi napočítali penále 50 tisíc korun," řekla Hana Poláková.

Podvody s výší dlužné částky a registračními poplatky patří mezi další novodobé triky lichvářů. Dalším trikem je, že firma nabízí půjčku s relativně nízkým úrokem, ale klientovi vyplatí méně peněz, než uvede do smlouvy. Část úroku tak de facto schová v jistině.

„Klient podepisuje půjčku například na 5 tisíc korun, ale reálně mu věřitel vyplatí 4 tisíce a tisícovkou kompenzuje inzerovaný nízký úrok. Případně je první splátka splatná ihned při podpisu smlouvy, takže na účet klienta pět odejde méně peněz, než podepsal, a ze kterých platí úrok," popisuje Juraj Orgoň.

Pro dlužníky, kteří se dostali do spárů lichvářů, existuje několik občanských sdružení, kde získají zdarma právní pomoc. Většinou až poté se obracejí přímo na advokáta.