Rodiče bydlí ve Vesci, jejich dítě u cizích lidí v Lidových sadech. V lepším případě u příbuzných nebo známých. Nejkřiklavějším případem je pak přihlášení dítěte do hotelu nebo na sídlo firmy. I takový způsob volí někteří rodiče, kteří chtějí dostat svého potomka na základní školu, do které podle vyhlášky nespadají. Pro zápis do první třídy je totiž rozhodující místo trvalého bydliště budoucího prvňáčka. „Považuji takové jednání rodičů jednoznačně za prokorupční a deviantní, protože vede jen k soukromému uspokojení pár desítek jedinců a souběžně poškozuje jak ty děti, které v dané spádové oblasti žijí přirozeně, ale vinou přistěhovalců se do své školy nedostanou, tak pověst, sociální klima a celkovou úroveň dotyčné školy," uvádí náměstek primátora pro školství Ivan Langr.

Špatný příklad dětem

Ředitelům základních škol, které zřizuje město, proto rozeslal dopis, ve kterém apeluje na to, aby rodičům vysvětlovali smysl spádových oblastí a vysvětlili jim, že dobrou školu nedělá moderní fasáda budovy nebo špičková grafická úprava školního webu.

A jde přitom ještě dál. V závěru dopisu vyzývá ředitele, aby v případě kdy zjistí, že rodiče přehlásili své dítě na poslední chvíli jinam než bydlí, dali podnět k přešetření na sociálně právní ochranu dětí (OSPOD). „Sociální úřad by mělo zajímat, jak to, že dítě bydlí jinde, než jeho rodiče," říká Langr s tím, že vypočítavé chování rodičů se může odrazit i na jejich dětech. „Jsem přesvědčen, že zkušenost, v níž jsou žáci mladšího školního věku konfrontováni s patologickým jednáním dospělých, má na dané jedince i neblahý výchovný vliv a jejich prostřednictvím negativně ovlivňuje prostředí školy, do které chodí, i budoucnost celé naší společnosti. Zkrátka, řada dětí pak takové vzorce chování automaticky reprodukuje u sebe i svých potomků."

Případným zapojením sociálky do zápisů do prvních tříd ale Langr spustil lavinu protichůdných názorů. Oslovení ředitelé škol nehodlají výzvu k předání podnětu na OSPOD vyslyšet. „My jsme jedna ze škol, kde se teď změnily ulice ve spádové oblasti. A mám už informace od některých rodičů, že k nám své dítě chtějí dát, i když k nám nespadají," říká ředitelka ZŠ 5. května Iveta Rejnartová. „Jsou to rodiče, kterým záleží na kvalitě výuky jejich dětí a po moudrém úsudku se rozhodli pro nás. Rozhodně si nemyslím, že jiné místo trvalého bydliště dítěte než má rodič je důvod k tomu, aby se o rodinu začala zajímat sociálka. To, že dítě má trvalé bydliště jinde není zase až tak nestandardní situace a ve většině případů to má úplně jiný důvod než zápis do první třídy."

To potvrzuje i ředitel ZŠ Ještědská Lukáš Houda. „Jsou případy, kdy ta rodina skutečně bydlí v obvodu naší školy, jen nemá ještě zkolaudovaný dům, a proto má trvalé bydliště jinde. Osobně mám dost strach z toho, abych volal na sociálku v momentě, kdy kolegyně u zápisu do první třídy bude mít pocit, že dítě je do našeho obvodu přihlášeno neoprávněně. Nemá to oporu nikde v zákoně nebo vyhlášce. Nehodlám rodiče osočovat z něčeho, co nemá žádný právní rámec."

Sám náměstek Langr přitom přiznává, že v 90 % případů není se spádovými oblastmi na školách problém. Ten trvá už několik let hlavně na dvou školách ZŠ Lesní a ZŠ Husova. „Rodiče mají pocit, že právě tyto dvě školy jsou něco víc než ostatní. Já tvrdím a za tím si stojím, že v Liberci nejsou špatné ZŠ, kvalita výuky je všude dobrá."

Jak s výzvou na ohlášení sporných případů sociálnímu úřadu pro ochranu dětí naloží právě ZŠ Lesní, zatím nemá její ředitel Jiří Dvořák jasno. „V tuto chvíli nevím, co budeme dělat. V pondělí mám kvůli tomu schůzku s náměstkem Langrem. Zápisy jsou problém, protože aktuálně kapacita některých škol nestačí poptávce a boomu dětí. Rozhodně to chci projednat s kompetentními lidmi na odboru školství, protože nevím, jaký je právní pohled na celou tu věc. Obracet se na sociální úřad už je hodně vážná a choulostivá záležitost," přemítá Dvořák. „My jsme byli vždycky přetíženou školou, zájem o nás je veliký, ale vždycky jsme to nějak zvládli a zájemce uspokojili. Proto věřím, že i letos se to obejde bez větších komplikací."

Jasno má ředitelka ZŠ Husova Blanka Reindlová. Právě o tuto školu s rozšířenou výukou cizích jazyků je mezi rodiči obrovský zájem. „Nechystám se k tomu, abych podávala podnět na sociálku, to není řešení. To, že dítě bydlí jinde než rodič, je v řadě případů opřeno o skutečnosti, které jsou dané například profesí rodičů." Podle jejího názoru nelze ani nutit rodiče, aby dalo dítě do školy, k níž má výhrady. „Pokud neexistuje vzájemná důvěra mezi školou a rodičem, tak to nemůže fungovat," dodala Reindlová.

Dva tábory

Otevřený dopis vyvolal mnoho emocí i mimo ředitelny škol. Na sociálních sítích už se k tomu rozproudila emotivní diskuze. Zapojili se do ní i někteří liberečtí zastupitelé, například Ondřej Červinka z ODS, bývalý náměstek primátora Kittnera pro školství. „Pro mne je to něco natolik nepřijatelného, že se mi ani nechce věřit, že je něco takového 26 let od roku 89 vůbec možné. Pan náměstek vyzývá ředitele škol, aby udávali rodiče státnímu úřadu, který primárně slouží k ochraně týraných dětí a dětí v nepříznivých sociálních podmínkách, za to, že dělají pro své děti to, co si myslí, že je pro ně nejlepší. Navádí tím i další nepřející lidi, zatrpklé sousedy, naštvané známé či kohokoli, komu může být kterýkoli z uvedených rodičů trnem v oku, aby této situace využili a poštvali proti zmíněným rodičům státní autoritu." Sám Červinka přitom říká, že i jemu vypočítavé chování rodičů vadí. „Ale takový systém zápisů do základních škol zkrátka je. Umožňuje rodičům, kteří tyto kroky chtějí podniknout, aby tak učinili a může se nám to nelíbit, můžeme s tím nesouhlasit, ale to je asi tak všechno, co s tím právě teď, pár týdnů před zápisy můžeme dělat."

Proti tomu ale stojí druhý tábor diskutujících, kteří naopak aktivitu náměstka Langra vítají. „Ani mně se nelíbí, že někteří rodiče obcházejí vyhlášku. Spadám pod Lesní, a pokud by se moje dcera kvůli deseti fiktivně přehlášeným dětem do školy nedostala, tak by mě to dost naštvalo," uvedla Petra Hromková.