Z rychnovského tábora zůstal podzemní tunel

Právě do Rychnova bylo v posledních měsících války přesunuto velitelství koncentračního tábora Gross-Rosen.

První transport do tábora čítal 199 vězňů a dorazil z Gross-Rosenu do Rychnova 14. března 1944. Část transportu tvořili vězni z koncentračního tábora Dachau. Tábor ve svých počátcích tvořily tři budovy - jedna pro posádku SS, druhá pro vězně pracující v továrně a třetí barák sloužil pro vězně pracující na stavbě tábora samotného. V listopadu 1944 bylo v Rychnově již 300 vězňů a začalo se s rozšiřováním tábora.

Ke konci roku 1944 se do Rychnova dostalo několik vězňů z Osvětimi - odborníků na elektrotechniku. Za nimi dorazila i stavebnice baráku z Osvětimského koncentračního tábora. Díly baráku zůstaly složeny v areálu až do konce války. Rychnovský tábor se stal centrem, kam mířily transporty ze širokého okolí.

Podzemní tunel

Jednu pracovní skupinu tvořila tzv. „Baukolonne“ a práce v tomto útvaru patřila k těm nejtěžším. Po dostavbě tábora začali vězni razit podzemní tunel, který měl spojit areál tábora s továrnou, respektive dílny s mateřským závodem. Tunel měl také sloužit jako obrovský protiletecký kryt pro celou továrnu a celý systém podzemních chodeb měl končit až daleko za areály koncentračního tábora.

V plánech je dochovaný i projekt, který lze označit za podzemní továrnu. Razilo se z obou stran a používala se pneumatická kladiva. Rubanina se nosila ručně na den, kde se nakládala na nákladní automobily. Práce v tunelu byla natolik náročná, že se jí užívalo i jako trestu. Podle výpovědí se pracovalo v místech, kde voda sahala až do pasu.

Současnost tábora

Evakuace tábora Rychnov proběhla v noci z 7. na 8. května. Vězni vyrazili pod dohledem z tábora směrem na Jablonec, ale narazili na německou vojenskou jednotku, která je obrátila zpět do tábora. Tam se 9. 5. 1945 dočkali osvobození. Tábor začal být rozebírán těsně po válce, ale i tak se dochovaly některé relikty a dokonce i celé budovy. Na kravín a později na pomocný provoz byla přestavěna budova dílen, u které se zachovala i masivní podezdívka.

Další dílenská a hospodářská budova dnes slouží jako autoservis, ale jedná se jen o novostavbu stojící na původním půdorysu baráku. Tak jako u jiných poboček koncentračních táborů je jedním z posledních pozůstatků práce vězňů podzemní dílo, v tomto případě tunel spojující budovy dílen s továrnou Getewent.

Přístupný je již pouze z tovární haly a je využit pro vedení vody a vysokonapěťového kabelu, ale přesto si nese svůj původní výraz, který podtrhují drobné detaily jako zbytky elektroinstalace z období druhé světové války. Mezi památky na tábor lze řadit i studnu, ze které se voda přes čerpadlo rozváděla do domu velitele, areálu tábora i továrny.

Ivan Rous