Ani místní lidé, kteří kolem chodí takřka denně, si proměny Atria nevšimli. Zvenku totiž hotel, který stojí u silnice v libereckých Pavlovicích, vypadá pořád stejně. Jen uvnitř se změnil. Pokoje neobývají hoteloví hosté, nýbrž senioři. A to nastálo. Od ledna zde totiž sídlí Domov pro seniory Atrium Liberec.

„No, neříkejte. To je pro mě šok. Bydlíme tady za rohem a o tom, že je hotel zavřený, jsme nic nevěděli,“ podivovala se včera odpoledne Marcela Šléglová. „Dobře tady vařili. Když se mi nechtělo doma nic chystat, chodívali jsme sem občas na večeři. Bývalo tu plno, hlavně když se hrál fotbal na stadionu U Nisy. Atrium mi jako hospoda bude hodně chybět,“ doplnila.

Areál vlastní Jizerské pekárny, které se podle ředitelky domova pro seniory Karly Kohoutové snažily dům prodat už asi zhruba tři roky. „Atrium má strategickou polohu, stojí u silnice směrem do Polska. Chopili jsme se příležitosti a s majitelem domluvili. Teď máme Atrium zatím pronajaté, ale jednáme s pekárnami o koupi,“ přiblížila Karla Kohoutová.

Hotel nebyl podle ředitelky společnosti moc využívaný, kdežto seniorů pořád přibývá. A hodně je mezi nimi těch, kteří potřebují pomoc a pravidelnou péči. „Nechceme být luxusní domov pro bohaté seniory. Máme u nás i klienty z léčebny pro dlouhodobě nemocné,“ podotkla.

Domov pro seniory nabízí nyní 52 lůžek, ale podle ředitelky se ideální naplněnost domu pohybuje kolem 45 klientů. Za lůžko dají lidé měsíčně od 11 do 14 tisíc korun. V současné době zde už žije deset starších lidí.

„Domovy důchodců jsou přeplněné, i my jsme už zavedli pořadník. Každý týden se nám ozvou až čtyři noví zájemci,“ podotkla Karla Kohoutová. „Starých lidí přibývá. Nemám strach, že bychom byli prázdní,“ dodala.

Oběd si vybírají z několika jídel

V současné době buduje společnost v Atriu výtahy, dále bezbariérové koupelny, chystá se také otevřít společenský sál, kde by měly probíhat kulturní večery. „Chceme být domov pro normální lidi. Máme projekt spočítaný tak, že bychom neměli být ve ztrátě. Ale nijak zázračně nezbohatneme, to je jasné,“ zdůraznila ředitelka Kohoutová.

Její společnost dříve dělala takzvané terénní práce, to znamená, že třeba obstarávala seniorům nákupy nebo pomáhala s úklidem. Nyní provozuje rovněž službu Senior taxi, která nabízí starším lidem přepravu po Liberci za 50 korun za jednu jízdu. Časem by v Atriu měla vzniknout také cukrárna. „Jsem v domově od února a moc se mi tu líbí. Můžu si třeba vybrat oběd z několika jídel a několikrát denně se mne přijdou pečovatelky zeptat, jestli něco nepotřebuji,“ svěřila se pětaosmdesátiletá obyvatelka domova Věra Jirdová, která pochází ze Sobotky. „Nebýt dcery, už bych nebyla. Tolik se o mne stará. Zařídila mi i tento domov. Dcera žije v Liberci, tak ji mám blíž, než kdybych zůstala doma,“ doplnila s tím, že šla do Atria proto, že k dceři by se nevešla.