Novorenesanční liberecké lázně byly postaveny v letech 1900 až 1902 podle projektu vídeňského architekta Petra Paula Branga a v době svého vzniku byly ojedinělou stavbou svého druhu ve střední Evropě. Město Liberec nikdy lázně nevlastnilo. Po roce 1990 stát vrátil budovu původnímu majiteli, České spořitelně, ale ta ji obratem ruky prodala.

V divokých devadesátých letech pokračovala devastace objektu, neboť novodobí majitelé sem neinvestovali ani korunu. Naopak, co bylo cenné a dalo se odnést, třeba měděné sochy, z lázní zmizelo. Do domu zatékalo, opadávala omítka, vládla tu plíseň, holubi a dřevomorka. Radnice koupila budovu za devět milionů korun v dražbě, aby ji v hodině dvanácté zachránila před zkázou.

Město dalo do sanace objektu 27,5 milionů korun, na kompletní rekonstrukci ale dost peněz nemělo. Liberečanům ale osud městských lázní nebyl nikdy lhostejný. Většinou starší generace se do zdevastovaných prostor chodila podívat, zjistit, jak postupují opravy a zavzpomínat si na léta, kdy sem chodili plavat, na masáže a do parní sauny. Nakonec se liberecká novorenesanční památka přestavby, která stála bezmála 360 milionů korun, dočkala.