Větší pestrost! Dnes jíme moc masa a živočišných výrobků

Bistro VEGway jste otvírali v lednu tohoto roku. Naplnila se vaše očekávání?
JR: S očekáváními jsme nešetřili, a tak se některá splnila a jiná, dosti naivní, ne. Lepší si nic nemalovat a brát to, jaké to je. Ale to šlo těžko, když hlavní motivace, proč ráno vstávat a jít do práce, byla našetření si na podnik. Hlavou se pořád honily představy, jaké to bude, a jak to udělat. Po nějaké době v zahraničí i dříve všední Liberec působil v představách jako exotika. V celém městě byste nenašli šťastnější lidi než nás dva, když jsme se vrátili zpět.

Je něco, co vás za tu dobu překvapilo, ať už mile či nemile?
AS: Překvapení jsou, dá se říci, na denním pořádku. Víme, že lidem chutná, ale jsme překvapeni intenzitou a obsáhlostí pochval. Celkově k nám chodí milí lidé, až si říkám, že snad ani nejsem v Česku. Těší nás i pozvánky na různé akce. No a nemile nás překvapilo, kolik je za tím vším práce. Nebo třeba nižší návštěvnost za deštivého počasí. Přitom u nás neprší, celý stupínek je pod střechou.

Aktuálně působíte v „okénku“ v Revoluční ulici. Neuvažovali jste o rozšíření?
JR: Neměli jsme ani v plánu mít okénko. Nakonec jsme rádi, protože nic většího bychom sami dva neutáhli. Ale nebyl by týden, kdy by mi to neproběhlo hlavou. Je tolik různých věcí, co se musí zohlednit, jako například lokalita. Teď jsme v centru, na rohu Pražské ulice a Soukenného náměstí a lepší místo bychom si snad ani nedokázali představit. Revoluční je plná místních podnikatelů a jejich obchůdků.

Jak se zrodil nápad otevřít VEGway? A o názvu jste měli jasno od začátku?
JR: Zkrátka nás bavilo a baví vaření a nechtěli jsme si nechávat své výtvory jen pro sebe. Zkusili jsme si vaření ve větším. Viděli jsme mezeru na trhu a nápad byl na světě.
AS: Název nebyl vůbec jasný. VEGway se mohlo jmenovat Green vegan bistro, Pea's bistro, Jinej směr. Nyní bychom nejraději zvolil název Revoluční vokno, což by vystihovalo jak kuchyni, tak i sídlo. A proč jsme se rozhodli zrovna pro VEGway? Ukazuje nás to nezávisle na tom, kde jsme. Je to krátké a úderné. Zároveň se to rýmuje s take away (jídlo s sebou).

Otevření bylo, předpokládám, finančně náročné, že?
AS: Ano, to bezesporu bylo. Ceny gastro vybavení jsou vysoké, stejně tak i nájmy prostor, plus člověk musí mít ještě finanční rezervu. Proto jsme opět vyrazili za kanál La Manche našetřit si a získat další nové zkušenosti. Díky tomu jsme mohli otevřít podnik relativně brzy.

Chcete ochutnat exotické ovoce z Afriky? Můžete na speciálních trzích

Jaká jídla mohou u vás zákazníci ochutnat?
JR: Každodenně máme v nabídce Kebab se seitanem v tortile. Ačkoliv může slovo seitan znít jako nějaká novinka, ve skutečnosti je známý už od 6. století v Číně a používá se v Asii dodnes. Přezdívá se mu také pšeničné maso. Je to totiž pšeničná bílkovina získaná vyplavením škrobu z mouky. Má vysoký obsah bílkovin, nízký obsah tuku a sacharidů. S kebabem jsme začínali a je nejoblíbenější. Dále burrito, což je mexická tortilla, plněná černými fazolemi, kurkumovou rýží, rajčatovou salsou, fazolovou pastou, rajčaty a paprikami. A v neposlední řadě rýžové závitky s marinovaným tofu v kvalitní sójové omáčce, arašídovým dresinkem a zeleninou jsou naše bezlepková stálice.

Jaká další jídla se na mrnu střídají?
AS: Čtvrté jídlo obměňujeme. V létě to byl salát, teď na podzim třeba guláš nebo řízky s bramborovým salátem. Každý pátek máme burger v domácí housce. Nakonec míváme jeden druh sladkého. To může být cheesecake, strouhaný koláč nebo třeba mrkvová buchta.

Zaměřujete se i na sladké dortíky. Jaký patří k nejoblíbenějším?
JR: Za mě nejspíš Tiramisu, kde se úžasně prolínají různé chutě. Kakao, káva, krém z kokosového mléka a nadýchaný piškotový korpus. Ale pouze dva dorty spojuje jeden příběh. Čokoládový dort a Medovník jsme si přivezli ze Skotska. Andrea slavila narozeniny a já jí upekl dort, na který jsem si dlouho netroufal, medovník. A naše šéfka, které bylo přes šedesát, a která je zvyklá péct klasické dorty pro své hosty, pro ni upekla veganský dort. Byla totiž vděčná, že se Andrea rozhodla strávit své narozeniny tady. Pro ně jsou prý 21. narozeniny důležitější než osmnáctiny. Navíc někdo z hostů ten den zapomněl na pokoji prosecco, které se shodou okolností tak úžasně hodilo k dortu, takže jsme měli takový lehce okořeněný pracovní brunch.

Lze určit, jestli převažuje určitý typ návštěvníků? Chodí k vám i „masožravci“? 
JR: Chodí k nám opravdu kdokoliv. Maminky s dětmi, kravaťáci, studenti nebo i jejich babičky. Ale nejčastěji jsou u nás lidi, co pracují v okolí. I proto jsme začali brát stravenky.
AS: Ano, „masožravci“ tvoří velkou část našich zákazníků. Jsme totiž veganské okénko pro všechny. Proto máme v nabídce jídla, které by mohl znát i karnista (člověk, který je přesvědčen, že je správné a žádané jíst maso těch druhů zvířat, která jsou v konkrétní společnosti považovaná za jedlá, pozn. redakce)

Jak u vás probíhal přerod ve vegany? Nechybí vám maso či mléčné výrobky? 
AS: Když jsme spolu začali bydlet a měli konečně tu možnost si nakoupit, co jsme chtěli, tak jsme nejdříve začali „prasit“, ale po dvou, třech měsících s příchodem zimy jsme pochopili, že to tak nejde, a začali jsme se více zajímat o to, co jíme. Omezili jsme maso, mléčné výrobky a sladkosti. Více jsme do jídelníčku zařadili zeleninu, ovoce, ořechy, semínka, luštěnin a více druhů obilovin. Bavilo nás to, byla to výzva. Objevovali jsme nové chutě a recepty.
JR: V průběhu půl roku se podíl živočišných produktů na našem talíři ztenčoval, až jsme došli do bodu, kdy jsem maso nechtěl ani na naši výroční večeři. Řekl jsem si, že bych neměl na to, abych zabil živého tvora, přitom koupí živočišného produktu to podporuji. Bylo by sice jednodušší dál jíst maso, ale necítil bych se vnitřně dobře a ani bych si to jídlo neužil. Proto mi tyto výrobky nechybí. Ale chyběla by mi jídla, která tyto výrobky obsahují. Proto si rád dám třeba náš kebab.

Kryštofovo Údolí dostane známý Jírův betlém darem. Rozsvítí ho v sobotu

Neslýcháte názory, že vegané jsou „divní“? Nebo už si lidé zvykli? 
JR: Před otevřením jsem se připravoval na velkou dávku „hejtů“ od okolí. Nakonec lidi působí otevřeně. Občas někdo utrousí na ulici nějakou ne moc chytrou poznámku, ale jde jen o předsudky. Kdyby ochutnali, tak by věděli, jak je to dobré.

Snažíte se experimentovat s jídlem? Sledujete gastronomické trendy? 
JR: Rostlinné vaření je vlastně samo o sobě experimentování. Věci se dělají trochu jinak, než je člověk zvyklý.
AS: Trendy vysloveně nesleduji, spíš o něco jen tak zavadím a zaujme mě to. Za trendy, kterých jsme se chytli, by se dalo prohlásit rostlinné a bezlepkové vaření, eliminace plastů v rozumné míře a otevřená kuchyň.

Kde čerpáte inspiraci? 
AS: Převážně z doby, kdy jsme byli v zahraničí. Měli jsme více času a zkoušeli jsme nové recepty z anglických webů, kde ta pestrost je větší než v českém rybníčku. Recepty jsme si upravili, zapsali a označili ty, které budeme chtít udělat v našem budoucím bistru. Něco jsme pochytili i v Antverpách, kde jsme pomáhali v restauraci, jejíž majitelka a šéfkuchařka vařila pro americké hvězdy. Občas zajedeme do Prahy. Praha je totiž v TOP 10 vegan friendly městech na světě a čtvrtá v Evropě (po Londýně, Berlínu a Paříži) v počtu veganských restaurací podle HappyCow (průvodce po vegetariánských a veganských restauracích, pozn. redakce)

Účastníte se i různých festivalů, design marketů a podobných akcí? 
JR: Na akce nejezdíme a do budoucna ani neplánujeme. Ono to zabere spoustu času. Nákup surovin, uvařit, zkompletovat, převést a vše umýt. Zákazník vidí jen hotové jídlo za 2-5 minut, ale neví, co je za tím práce.

Proč by měl člověk ochutnat jídlo od VEGway? 
JR: V dnešní době jíme masa a celkově živočišných výrobků až moc. Člověku jen prospěje zpestřit si jídelníček něčím novým. A u nás máte jistotu, že vám bude chutnat.

VEGway
• Jakub Raindl se narodil se 2.června 1994. Žije v Liberci, kde také podniká. Vystudoval Gymnázium Liberec Jeronýmova. Mezi jeho zájmy patří vaření, četba, DIY, hudba, turistika.
• Andrea Strnadová se narodila 9.dubna 1997. Žije v Liberci, kde také podniká. Studovala na OHS Turnov. Mezi její zájmy patří DIY, četba, pečení, pobyt v přírodě.

Změna! Ruské kolo u liberecké radnice se roztočí už dnes