Zdeněk Nádeník (vpravo)v jedné z rolí libereckého divadla.Zdeněk Nádeník (vpravo)v jedné z rolí libereckého divadla.Zdroj: Divadlo F. X. ŠaldyNa srdcaře, velkého kamaráda a veselého chlapa zavzpomínali nejenom parťáci z fotbalu, ale i divadelní kolegové. „Zdeňka jsem měl v Ruprechtickém klubu od jeho osmi let až do osmnácti. Už jeho táta hrál fotbal, nejdřív za Spartu Praha a pak za Slovan Liberec, kde po skončení kariéry dělal třicet let maséra. Zdeněk šel v jeho šlépějích a i když se pak nemohl věnovat přímo hraní fotbalu, dal se na pískání. Byl to obětavý, spolehlivý a fajn kluk, když někdo potřeboval rychle něco odpískat, nikdy neodmítl,“ vzpomněl na kamaráda Miloslav Cihlář z fotbalových Ruprechtic.

Rádi na Zdeňka vzpomínají i v Divadle F. X. Šaldy v Liberci, kde patřil k základu zdejšího boru a objevoval se také v menších rolích zejména operet, například Netopýrovi, Čardášové princezně a desítkách dalších představení.

Staré gardy vzpomínaly na kamaráda Memoriálem Zdeňka Nádeníka.
PODÍVEJTE SE: Staré gardy vzpomínaly na kamaráda Zdeňka Nádeníka. Vyhrál Slovan

„Zdeněk byl na jevišti naprosto úžasný, nikdo nezářil tak jako on. Byl to komik s velkým nasazením pro práci, tmelil kolektiv, pořád vytvářel dobrou atmosféru,“ popsala jeho dlouholetá divadelní kolegyně Veronika Mičjarová. Pokaždé si na něj vzpomene, když se hraje Bohéma. Představení se totiž hrálo v den, kdy měl Zdeněk pohřeb. „Byli jsme na pohřbu a pak hráli Bohému a on už tam nestál. Už navždy ho tam uvidím,“ dodává Mičjarová.

Za nenahraditelného člověka jej považuje i nově nastupující ředitelka divadla a dosavadní šéfka opery Linda Hejlová Keprtová. „Každý rok se nás pár sejde a na Zdeňka vzpomínáme. Jeho fotografie stále visí na sborovém sále a každý se na něj určitě alespoň jednou při zkouškách podívá, alespoň já to tak tedy mám. Byl to fajn člověk,“ dodala Keprtová.