Pracujete v organizaci Člověk v tísni, která loni oslavila čtvrt století své existence. Co přesně děláte?
Působím v Nízkoprahovém zařízení pro děti a mládež, které se jmenuje klub V Kleci. Najdete ho na libereckém sídlišti Rochlice. Mohou tam chodit děti od deseti do čtrnácti let a mladiství od patnácti do dvaceti let.

Pro jakou cílovou skupinu je primárně klub určený?
Klub je určený pro děti a mladé lidi, kteří se ocitli v obtížné životní situaci. Ten vzorek je dost pestrý. Většina našich návštěvníků vyrůstá ve společensky, kulturně a sociálně izolovaném prostředí. Často tráví svůj volný čas pasivně, neboť se jim dosud nepodařilo najít to, co by je naplňovalo a bavilo. Jsou tedy ohroženi zvýšeným výskytem sociálně patologických jevů, jako je kriminalita, drogy, záškoláctví atd. Náš klub také navštěvují i děti a mladiství, kteří mají touhu vyplnit svůj volný čas aktivně, ale nemají pro to dostatečnou podporu v rodině anebo dostatečné materiální zázemí.

Jak v něm mohou děti trávit čas?
Těch možností je celá řada, snažíme se vytvářet kreativní a smysluplné prostředí. Návštěvníci si mohou zasportovat (fotbálek, ping pong, boxovací pytel), děláme filmotéky a tvořivé a hudební dílny. Pořádáme i sportovní turnaje o ceny, které nám věnují společnosti či jednotlivci, jedním z nich je např. Paulie Garand, kterému bych chtěl tímto poděkovat za letitou podporu klubu V kleci.

Exkluzivně jen na webu DeníkuNa co dalšího se při práci s dětmi zaměřujete?
Snažíme se s nimi navázat vztah. Návštěvníci si k nám často přijdou popovídat o tom, co je právě trápí anebo naopak těší. Mnohdy jsme jediní, komu se mohou svěřit. S menšími dětmi se i učíme, ty starší se snažíme motivovat ke vzdělání.

Jaká témata v rámci osvětové činnosti převažují?
S těmi staršími řešíme především takové věci, jako je podpora při studiu školy, orientace na trhu práce (hledání brigád, psaní životopisů), ale také se jim snažíme předávat informace o rizicích spojených s jízdou na černo, neplacením zdravotního pojištění a z toho plynoucích dluhů. Bavíme se často o závislostech (alkohol, drogy, gamblerství) a negativech spojených s užíváním drog.

Co považujete za nejvíce problematické?
Některé naše děti žijí ve „videoklipu“. Vizuální kódy a myšlenkové obsahy hudebních klipů berou jako realitu. Majetek, jako jediná životní hodnota, užívání drog jako životní styl, ponižování žen atd. Tento toxický mix se pak snaží nakopírovat do svých životů. Ničí to jejich hodnoty a deformuje vnímání reality. Lidé, kteří tento zmar produkují, si absolutně neuvědomují svou společenskou odpovědnost.

Pořádáte i nějaké pravidelné či vícedenní akce?
S klubem V Kleci jsme již třikrát uspořádali festival Zpoza klece fest. Byl určený nejen klientům, ale i veřejnosti. Chtěli jsme klub představit veřejnosti a zároveň oživit sídlištní kulturu.

Jak jste se dostal k sociální činnosti?
Jsem vystudovaný výtvarník a k sociální práci jsem se dostal vlastně náhodou. Sociální cítění jsem v sobě měl od malička, a tak byla sociální práce takový logický krok v mém životě. Smutné je, že v Čechách, na rozdíl od světa, má pozice sociálního pracovníka nízký společenský kredit, o finančním ohodnocení nemluvě. Otázkou je, do jaké míry za to může letité rozdělování společnosti na ty úspěšné, kterým paří společenský obdiv a současně pohrdání těmi, kdo neměli dost štěstí, schopností anebo sil a zůstali na okraji…

Děláte akce i mimo rámec klubu?
Martin Grosman aktuálně působí v organizaci Člověk v tísni. Není to ale jeho jediná činnost v sociální oblasti. Snaží se pomáhat tam, kde je potřeba.Organizuji v pivním baru Azyl punkové koncerty. Na podzim 2016 jsme společně s kapelou SCALP, ve které zpívám, organizovali třídenní koncertní štaci s názvem Přijď na koncert, zachraň prales! Vybraný příspěvek putoval spolku Prales dětem, který na Sumatře vykupuje ty části pralesa, které sousedí se zdejší přírodní rezervací. Loni jsme úspěšně zorganizovali Přijď na koncert, zachraň prales 2. Síť známostí z výtvarného prostředí jsem uplatnil při benefiční dražbě obrazů, kterou jsem pojmenoval Obraz pro Obraz. Dražily se zde obrazy, grafiky a fotografie různých výtvarníků a výtvarnic, které jsem oslovil. Peníze jsme touto cestou vybírali pro Obránce zvířat působící pod zkratkou OBRAZ. Proběhly dva ročníky a na každém se vybralo cca 10 tisíc korun.

Chystáte něco v nejbližší budoucnosti?
11. května proběhne v klubu Had další benefiční akce, a to Přijď na koncert, zachraň dítě! Jedná se o koncert punk a hardcore kapel, z jehož výtěžku chceme podpořit o. s. Surya. Toto české sdružení společně s místní komunitou postavilo indickou sluneční školu Surya a v současné době se zde snaží zajišťovat celoroční výuku.

Jak hodnotíte současné kulturní dění v Liberci?
Studoval jsem v Plzni a to bylo velice kulturní město. Když jsem se před třemi roky vrátil do Liberce, čekalo mě příjemné překvapení. Liberec ožívá a to je skvělé. Oceňuji, že spousta akcí vzniká zespoda.

Co vám v Liberci chybí, co byste uvítal?
Chybí zde nějaký neformální výstavní prostor. Galerie, která by nelpěla na prestiži, a místní výtvarníci by se zde mohli bez překážek realizovat. Zajímavé by bylo, kdyby vznikl internetový informační kanál, kde by se shromažďovaly aktuality a události napříč libereckou kulturou. Tištěnou verzi takového nápadu vydává každý měsíc pan Fryč a patří mu (nejen za to) poklona a respekt.