„My jsme v Libereckém kraji jedinou školou, která je prioritně zaměřena na vzdělávání znevýhodněných žáků, tedy těch, kterým je z jakéhokoli důvodu potřeba věnovat více individuální péče,“ říká ředitel školy Milan Adamec. Studovat tak na liberecké SOŠ mohou nejen mladí s lehkým mentálním a fyzickým handicapem, ale i žáci, kterým se nedaří vyhovět nárokům jiných středních odborných škol.

Jde například o děti ze složitého sociálního prostředí, menšího zájmu o vzdělání a hraniční úrovně mentálních dispozic. Takových žáků studuje na SOŠ celých 81%.

Že by byli něco „méně“ než středoškoláci, si nikdo nepřipouští – ostatně šikovný řemeslník si v dnešním světě může vydělat více než manažer. „Našim žákům takové paradoxy v průběhu vzdělávání ani nemusíme připomínat. Sami se s nimi setkávají při realizaci zakázek. Většina žáků vnímá nezbytnost získání výučního listu a chce následně pracovat ve zvoleném oboru,“ poznamenal Milan Adamec.

Budoucnost školy vidí ředitel pozitivně, přestože je liberecká SOŠ stejně jako většina „učilišť“ a odborných škol postižena syndromem minimálního tlaku na kvalitu, kdy je škola financována podle počtu žáků a tudíž jich chce mít co nejvíce. V momentě, kdy je volný počet míst ve středních školách vyšší, než je počet potenciálních žáků, není kvalita tím hlavním, co školy sledují.

„Vzhledem k tomu, že se zaměřujeme na specifickou skupinu žáků, jsme jedni z mála, kdo jim může poskytnout příslušné vzdělání. Dokážeme oslovit žáky, kteří ještě nedávno vůbec do středního vzdělávání nenastupovali a po základním vzdělání již na další ucelené vzdělávání rezignovali. Dobrým signálem je stabilní nebo mírně narůstající počet přihlášek na naši školu navzdory demografickému poklesu,“ doplnil Adamec.