Fakulta se tak zavázala k tomu, že naváže na rozpracované výzkumy, zajistí financování, povede databázi a bude s ústavem sdílet data. Zaměstnala také všech pět pracovníků liberecké stanice. „Pro naši fakultu to bude do budoucna přínosné, protože vědci, které jsme zaměstnali, přispívají do publikací nejvyšší úrovně, což bude velkým bonusem pro vědecko-výzkumné práce a terénní exkurze naší nově etablované Katedry biologie a ekologie. Zároveň se tito pracovníci podílejí na výuce nového studijního programu Ochrana přírody a životního prostředí. Věřím, že ještě více zatraktivní nový studijní program,“ sdělil děkan FP Aleš Suchomel.

Liberecká univerzita tak zároveň rozšířila nabídku studijních programů, letos také připravuje navazující magisterský program, který by se měl akreditovat v první polovině příštího roku. Studijní program nabízí vzdělání v biologických vědách, ale i základy dalších oborů, jako jsou geologie, chemie, geoinformatika nebo lesnictví.

Velký důraz je kladen na praktickou stránku. Studenti si totiž řešení soudobých problémů ochrany přírody a životního prostředí ověří přímo v terénu. „Těší mě, že tým vedený profesorem Vilémem Pavlů našel na fakultě nové zázemí, které zajišťuje větší stabilitu pro rozvoj. Díky tomu mohou experimenty beze změn pokračovat a z jejich výsledků tak budou profitovat jak obě instituce, tak i resorty zemědělství a životního prostředí,“ podotkl ředitel Výzkumného ústavu rostlinné výroby Mikuláš Madaras.

Liberečtí vědci navážou na výzkum v lokalitách Filipov, Betlém, Hrabětice, Mníšek, Pralouka, Horní Maxov a Mařeničky. Jejich cílem je najít nejlepší způsoby hospodaření na travních porostech. Například experiment v Mníšku je rozdělen na desítky ploch velikosti 10 metrů na 3,7 metru a zahrnuje ve čtyřech opakováních 20 variant různého způsobu obhospodařování travních porostů, a to seč, mulčování a neobhospodařování v různých termínech a frekvencích a kombinacích. Vědci pak vyhodnocují, jaký to má dopad na druhovou diverzitu, výnosy, kvalitu biomasy a obsahy živin v půdě. Sledují také, jaké živiny se dostanou od svrchních do spodních vrstev půdy.

Počátek pastevního výzkumu v Betlémě v Oldřichově v Hájích se datuje k roku 1998. Jedná se tak o nejstarší manipulativní experiment v Evropě. „V Betlémě dlouhodobě sledujeme vliv extenzivní a intenzivní pastvy na porost. Vyhodnocujeme, jaký to má vliv na botanické složení louky nebo obsahy živin půdě. Jedním z výstupů je, že nejvhodnější pro udržení diverzity v krajině je kombinace pastvy a sečení. Ukazuje se, že je to nejvhodnější postup, jak obhospodařovat krajinu, aby nezarostla náletovými dřevinami a zároveň, aby se tam udržela diverzita,“ přiblížil vedoucí Katedry biologie a ekologie FP Vilém Pavlů.

Film o životě skladatele Bedřicha Smetany se točil v libereckém divadle.
VIDEO: Bedřich Smetana zavítal do libereckého divadla. Natáčí o něm film

O rok později vznikl experiment na Pralouce u Jizerky, o který se zasadila Správa Chráněné krajinné oblasti Jizerské hory. „V této lokalitě zjišťujeme, jak obhospodařovat horské louky s co nejmenšími náklady, aby se zároveň neztratila biodiverzita. Kombinujeme tam různé frekvence sečení, seč jednou za rok, seč jednou za dva nebo jednou za čtyři roky a nesečení. A ukazuje se, že pro udržení biodiverzity je dostatečné sečení jednou za dva až tři roky,“ přiblížil výsledky výzkumu Pavlů.

V současnosti probíhají jednání o odkoupení vybavení Výzkumného ústavu rostlinné výroby. Jedná se jak o těžkou techniku jako jsou sekačky, traktor nebo obracečky, tak i o citlivé měřicí přístroje: měřidlo fotosyntetické aktivity a radiace, která proniká do porostu, meteorologickou stanici a další vybavení. Liberecká pobočka zanikla ke konci ledna. Ústav se namísto výzkumu trvalých travních porostů více zaměří na obhospodařování orné půdy.

Mohlo by vás zajímat: Textilana, Skloexport i Papírák. Ikonická místa Liberce čekají na nový příběh

Zdroj: Milan V.