Přestože nominaci umělec nakonec v sošku lva neproměnil, jde o zlomový okamžik v jeho strmé kariéře. Sám momentálně pracuje na novém českém filmu a přiznává, že jeho tvorba je natolik rozmanitá, že by v Liberci rád uspořádal výstavu.

„K filmu Poupata jsem se dostal především proto,  že pan režisér Jiráský je můj přítel, který má obdobný pohled na svět jako já, také to bylo proto, že scénář, který napsal, mne oslovil, neboť jsem specialista na takzvaná špinavá sociální témata,“ řekl Deníku Novotný.

Jeho práce pro film zahrnuje celkové vizuální pojetí –  od hledání konkrétních míst, kde se bude natáčet, přes stavby dekorací v exteriéru a interiéru a také o výpravu až do sebemenších detailů a výrobu rekvizit. V případě filmu Poupata Novotný navrhl a zhotovil například vestavěné modely ze sirek v uzavřených láhvích.

„Jde ale také o úzkou spolupráci s ostatními tvůrci, jejichž vzájemná souzněnost, když se povede,  dodá potřebný nezaměnitelný výsledek,“ vysvětluje sochař. O tom, že jeho práce svůj dojem zanechala, svědčí nejen Novotného nominace, ale i 4 sošky lvů, které si film nakonec odnesl.

Díla Jana Novotného ale obdivují v Liberci i ti, kteří se o umění hlouběji nezajímají. Například v sousedství divně zmutovaných smrků v botanické zahradě,  kde Novotný po svém vyřešil požadavek čelit nájezdům vandalů. Vytvořil tedy depresívní lavičku, místo, kde si může návštěvník beztrestně do něčeho kopnout.

„Přesah, kdy návštěvník si může do lavičky vyrýt své trápení, byl můj nápad.Vzniklo tak dílo praktického a duchovního rozměru,“ popisuje umělec.
Sám ředitel botanické zahrady Miloslav Studnička si nejvíce cení Novotného  bronzové plastiky, kterou naleznete pod označením „Nosník na makrofotografie“. Jde o lešení z bambusu, ovšem dolité metodou ztraceného vosku do bronzu.

„Splňuje to však i praktický účel, určený pro dané místo v expozicích Botanické zahrady. Vybíral jsem tehdy z mnoha nápadů  dodaných tvůrcem. Ani odlití firmou Artmetal Praha a konečná montáž nebyly jednoduché. Dnes by botanická nikdy takové dílo téhož zavedeného autora  nemohla zaplatit, leda by udělal gesto granda ze známosti, jako při poslední realizaci,“ chválí Jana Novotného  ředitel Studnička.

Pro botanickou zahradu začal výtvarník Jan Novotný tvořit společně s bratrem ještě jako student Vysoké školy uměleckoprůmyslové v Praze. „Oba ovšem v té době byli již i absolventy Střední školy kamenické v Hořicích a něco v kumštu již uměli,“ vzpomíná Miloslav Studnička. Jan Novotný je autorem celé řady dalších uměleckých děl, osobně má nejsrdečnější vztah k jezdecké soše v životní velikosti, kterou zhotovil pro město Neratovice. Zajímavá realizace také vznikla v Holovousích u Hořic u pramene pitné vody. Několik jeho soch je v soukromých sbírkách. „Vždy současně pracuji na několika volných objektech a sochách, kde se mnoho dozvídám sám o sobě a posléze z nich čerpám další inspiraci,“ dodává autor.