„Samostatně a tvořivě řeší teoretické i praktické problémy. Plánuje a organizuje vlastní činnost. Vyhledává a třídí informace z různých zdrojů. Úkoly chápe rychle a bez problémů. Ochotně a aktivně se zapojuje do práce, řešení úkolů. Aktivně pracuje ve skupině, přijímá roli.“ I tak může znít hodnocení žáka, který se učí v českolipské Základní škole Partyzánská, kde připravovali změnu hodnocení bez ohledu na situaci způsobenou epidemií koronaviru.

Ta pouze urychlila uvedení v praxi, premiéru si odbude v pololetí. Její princip spočívá v kombinaci klasické známky a slovního hodnocení. „V podstatě jde o to, že ke klasickému vysvědčení dostanou žáci přílohu, která známku interpretuje a podrobněji poskytuje žákovi zpětnou vazbu o jeho práci v jednotlivých klíčových oblastech,“ vysvětlil ředitel školy Karel Minařík.

Rozsah zpracování se liší jak v ročnících, tak i předmětech. První až třetí třídy budou mít takto zpracované hodnocení v předmětech český jazyk, matematika a prvouka, ve 4. a 5. třídách přibude vlastivěda. „Žáci posledních ročníků obdrží slovní hodnocení u osmi předmětů, zatímco šesté až osmé ročníky dostanou klasické vysvědčení,“ dodal Minařík.

Učitelé se už během distanční výuky učili pracovat se slovní formou hodnocení jako nástrojem zpětné vazby. Dopad časové náročnosti se snažili minimalizovat na únosnou mez. „Každá novinka zpočátku vyžaduje zvýšené úsilí, nasazení a pozornost. Ve své podstatě je to ale v pořádku, klasifikace jako taková, ať už slovní nebo jiná, svůj čas potřebuje. Dávno si uvědomuji, že převést aritmetický průměr na známku a tím mít vyřešenou klasifikaci za pár minut, je nepřípustné,“ zdůraznil Minařík.

Také v ZŠ 28. října v Turnově zvolili kombinaci klasického vysvědčení se známkami a slovního hodnocení. „Krátké slovní doplnění využijeme především k podrobnějšímu vyhodnocení přístupu k distanční výuce,“ osvětlil ředitel školy Jaromír Frič s tím, že už dříve ho používali u dětí se speciálními vzdělávacími potřebami. „Předávání výpisu z vysvědčení proběhne podle vyhlášky do tří dnů po nástupu žáku do školy, ovšem známky se děti dozvědí samy prostřednictvím programu Bakaláři. Do čtvrtka učitelé zapíšou výsledné známky do elektronické žákovské knížky,“ doplnil Frič.

V Základní škole Špičák v České Lípě zůstali u klasické varianty se známkami. Připravovanou variantu s formativním hodnocením žáků včetně jejich sebehodnocení jako předstupně ke slovnímu hodnocení se nepodařilo dotáhnout kvůli aktuální situaci do přijatelné podoby. „Slovní hodnocení úplnou novinkou není, jeho prvky jsou využívány v přípravném ročníku a na 1. stupni, zatím ale není ve stádiu plošného hodnocení,“ připomněl ředitel školy Libor Šmejda.

U známek zůstanou i ve vratislavické základní škole. Podle jejího ředitele Libora Rygála jsou pro rodiče více srozumitelné a slovní hodnocení využívali hojně při distanční výuce. Běžnou klasifikaci zvolili i v Základní škole Pasířská v Jablonci nad Nisou, kde mají se slovním hodnocením zkušenost pouze u žáků se specifickými vzdělávacími potřebami.

Podobně na tom je i Základní škola 5. května v Liberci, kde slovní hodnocení používají v běžných třídách zejména u dětí s potřebou podpůrných opatření po domluvě s jejich zákonnými zástupci a také v Montessori třídách. „Máme s ním bohaté zkušenosti. Většina rodičů nicméně preferuje hodnocení známkou,“ podotkla ředitelka Iveta Rejnartová.