Vláda minulý týden slíbila zvýšit rozpočet vysokým školám o tři miliardy. Podle ministra školství Stanislava Štecha, který se v Liberci zúčastnil zahájení akademického roku, jde o nejvyšší jednorázové navýšení rozpočtu za posledních deset let. Schvalovat ho ale budou až noví poslanci. S rektory vysokých škol je ministr zajedno v jejich úsilí nastavit konečně systém, který by školám umožnil plánovat, kolik můžou přijmout studentů. "Aby měli jasno v tom, kolik dostanou od státu a kolik věcí si musí zajistit samy smluvním výzkumem," uvedl.
DLOUHÝ BOJ O PENÍZE
O jasný systém financování usilují vysoké školy už 10 let. Tak dlouho totiž politici přešlapují kolem novely vysokoškolského zákona. Systém dlouhodobého financování byl jednou z jeho součástí.
„Současnost je taková, že ještě 1. ledna nevíme, jaký rozpočet bude škola mít. To je situace, která je naprosto šílená a neumožňuje dlouhodobější plánování,“ popsal realitu rektor liberecké univerzity, Zdeněk Kůs. „Chceme, aby stát řekl: Ano, na příští tři roky budete mít s menšími odchylkami tolik a tolik peněz, ale abychom vůbec věděli, jaký je úmysl státu. A to se neděje ani teď. S financováním se vracíme na úroveň srovnatelnou před nějakými deseti lety, ale já přesto doufám a chtěl bych věřit, že příslib navýšení rozpočtu o tři miliardy není jen jednorázový výkřik, ale že je to začátek trvalejší koncepce, která nám stále chybí,“ zdůraznil Kůs.
„Za příslib navýšit současný rozpočet pro vysoké školy o tři miliardy jsme vděčni, ale byl to boj a jsem přesvědčen, že bez ohlášení protestních akcí by k tomu zřejmě vůbec nedošlo,“ připomněl snahu vysokých škol rektor Univerzity Karlovy a předseda České konference rektorů Tomáš Zima.
Podle rektora Masarykovy univerzity v Brně, Mikuláše Beka, není jednorázový příslib navýšení rozpočtu samospasitelný. „Kdyby byl nárůst o tři miliardy ročně zhruba tři roky po sobě, teprve pak bychom se dostali na úroveň vyspělých evropských zemí. Ovšem za předpokladu, že by svůj stávající rozpočet zakonzervovaly,“ upozornil Bek. Deficit ilustroval na příkladu. „Stát vysokým školám ukládá, aby vzdělávaly zhruba 300 000 studentů. Peníze od státu ale stačí na kvalitní výuku jen pro 200 000 studentů. V tom systému je 100 000 studentů, kteří nejsou adekvátně zaplaceni,“ řekl Bek. Za řešení přitom nepovažuje snižování počtu studentů, které by nás vyřadilo z vyspělých zemí,“ vysvětlil. Jakkoliv se totiž může zdát, že vysoké školy u nás studuje téměř každý absolvent střední školy, realita je odlišná od trendu vyspělých evropských zemí. "Na vysoké školy odchází u nás odchází zhruba polovina maturantů, v Evropě je to až 70 procent," uvedl. Připomněl, že stále přitom patříme k zemím s nejvyšším podílem studentů technických oborů.
INVESTICE DO VZDĚLÁNÍ
Vysoké školy tak sice upustily od týdne neklidu, nahradí ho Týdnem vzdělávání, kdy budou veřejnosti vysvětlovat, proč je vzdělávání a výzkum pro budoucnost České republiky tak důležitý. V Liberci třeba dnešní Nocí vědců v iQlandii. „Musíme přesvědčit veřejnost, aby náklady do vzdělávacího systému chápala jako nutnou a perspektivní investici, bez které nelze zavádět nové metody a postupy,“ zdůraznil rektor Univerzity Karlovy Tomáš Zima.
Podle rektorů půjde přitom jen část ze slíbených tří miliard na peníze učitelů. Ty se zejména u mladých vědeckých pracovníků drží pod republikovým průměrem. Podle rektora Zdeňka Kůse je rovněž potřeba investovat do nových učeben a laboratoří. Značnou část financí pak spolkne administrativa. V této souvislosti varoval rektor liberecké univerzity před stále rostoucí byrokratizací zejména v oblasti evropských projektů, kdy se vysoké školy topí „v záplavě desítek tisíc stran někdy protichůdných a těžko splnitelných předpisů.“ Ministerstvo školství si podle profesora Kůse v podstatě vynutilo dnešní stav, kdy jsou univerzity plné úředníků, které by vůbec nepotřebovaly. Vědci tráví spoustu času nikoliv v laboratořích, ale dumáním nad výkazy, timesheety, monitorovacími zprávami, kritizoval při zahájení profesor Kůs a dodal, že tvůrčí invence vědců se podle něj spotřebovává na vyplňování výkazů.