Hasiči uvádějí, že podle toho, jak se požár šířil, začala chata hořet ve čtvrtek 31. ledna 1963 pár minut po půl šesté večer. Požár byl nahlášen v 18:23. "Vyšetřováním okolností vzniku požáru, bylo zjištěno, že příčinou bylo vznícení uvnitř duté stěny obložené korkovými deskami, ke kterému došlo při rozehřívání zamrzlého vodovodního potrubí plamenem benzinové pájecí lampy v tzv. stoupačce. Požár se rychle rozšířil na celou budovu i přesto, že byly po zjištění požáru použity dostupné prostředky hasicí techniky - hasicí přístroje, vnitřní požární vodovod a ruční nářadí," uvádí zástupci Hasičského záchranného sboru Libereckého kraje.

Hasební zásah byl tehdy velmi komplikován mrazem. Venkovní teploty se totiž pohybovaly okolo ‑10 °C a foukal vítr. Přístupová silnice, která k chatě vedla, byla zavátá sněhem. Vše pro hašení se tedy dopravovalo lanovkou. "Zásah prováděly jednotky libereckého požárního útvaru dobrovolné jednotky prakticky jen pomocí hasicích přístrojů a ručního nářadí," dodávají profesionálové z Libereckého kraje ve vzpomínkových materiálech.

Šedesát let od požáru horského hotelu Ještěd

Zdroj: Youtube

Ještěd byl už tehdy významným telekomunikačním bodem. Záchranu zařízení v přízemí, včetně retranslační techniky, prováděla vojenská jednotka, hosté i personál hotelu a vysílače. Při zásahu se dva zasahující hasiči nadýchali zplodin hoření a jeden byl hospitalizován. Jeden zaměstnanec při hašení propadl stropem a s lehčími zraněními byl předán k lékařskému ošetření. Výše vzniklé škody byla tehdy odhadnuta na 2 961 609 Kčs. Na vrcholu hory zůstala po požáru jen ruina se silně narušeným zdivem.

Druhý den po ničivém požáru se na vrchol Ještědu vydali liberečtí projektanti, aby zhodnotili, jestli je možné vyhořelou chatu opravit. Oheň ale objekt úplně zničil. Byla tedy vyhlášena architektonická soutěž na novou podobu vysílače, hotelu a restaurace. Pár měsíců po tragické události vybrala komise vítězný návrh architekta Karla Hubáčka. Ten jako jediný umístil vysílač i hotel s restaurací do jedné stavby.

Základní kámen nového hotelu a vysílače na Ještědu byl položen 30.července 1966. Stavba díla nakonec trvala 10 let. Za projekt Ještědu byl architekt Karel Hubáček oceněn Mezinárodní unií architektů a získal prestižní Cenu Augusta Perreta.

Zázrak, že nikdo nezemřel

Podle vyšetřovatele Antonína Kubálka byl požár zaviněn pracovníkem Ještědu, který prakticky roztavoval led v potrubí let lampou. „Jednalo se skutečně o zázrak, že nedošlo k úmrtí,“ řekl v pořadu Osudové okamžiky. Ke stejnému závěru dospěl i soud, který údržbáře odsoudil ke dvěma letům vězení nepodmíněně. Odpykal si polovinu trestu, pak byl propuštěn na svobodu.

Celá stavba tak kvůli neopatrnému rozmrazování potrubí lehla popelem a došlo k silnému narušení její kamenné části. Hned v následujícím roce shořela i při neodpovědném sušení oděvů také bývalá Rohanova chata.

Pád kabiny lanovky na Ještědu.
Uplynulo dvanáct měsíců od pádu lanovky na Ještěd, potrvá roky, než pojede jiná

Po dlouhých jednání bylo rozhodnuto, že nová budova bude sloužit společně jak horskému hotelu, tak spojovacímu středisku vyššího stupně, zejména televizi. Projekt vypracoval SIAL Liberec a nová kapitola dějin Ještědu se začala psát 30. července 1966, kdy byl slavnostně položen základní kámen. Ke slavnostnímu otevření dominanty města došlo 9. července 1973. Stavba je zajímavá nejen pro svůj tvar, ale pro ojedinělé konstrukční řešení.