Skrývá se nedaleko Suchých skal tyčících se nad malebnou Malou Skálou na Jablonecku. Jeho název napovídá, že mělo co do činění s kališníky čili vyznavači reformačních proudů církve, které vycházely z učení mistra Jana Husa. Od jeho upálení 6. července roku 1415 letos uplyne 603 let. Jeho mučednickou smrt tu každoročně připomíná Husův den.

„Připravujeme ho pravidelně už několik let. Letos se koná v neděli 8. července od 15 hodin a spojen bude s přednáškou Petr Chelčický a reforma církve,“ zve za organizátory Marcela Pallová z Ochranovského sboru Československé církve evangelické (dříve Jednota bratrská) v Železném Brodě.

Chelčický byl Husův současník a jeho myšlenky o potřebě církevní reformy mimo jiné inspirovaly později například Gándhího, Martina Luthera Kinga či Nelsona Mandelu. Prezident Tomáš G. Masaryk ho ve stati Velcí mužové zase označil za jednu z nejlepších hlav tehdejší doby vůbec.

S odkazem Jana Husa spojuje tuto oblast i další zajímavost. Před třemi lety, kdy si Evropa připomněla 600 let od jeho smrti, vytvořili železnobrodští skláři tři broušené kameny, do nichž vyryli Husovu podobu. Jeden z nich putoval papeži Františkovi, druhý přímo do Kostnice, kde byl český kazatel a myslitel upálen za novátorské myšlenky, které ve své době otřásly mocenskou jistotou církve.

Ale zpět ke Kalichu, který byl symbolem nejen obrodných proudů v církvi, ale po Bílé hoře také znakem českých exulantů, kteří po Bílé hoře museli kvůli víře odejít ze země a hledat útočiště v protestantském Německu i dál. Ti, kteří zůstali, našli azyl právě ve skalním bludišti. Odtud i jeho název. Ve skalách se tajně scházeli a sloužili tu zakázané mše. „Víme, že sem dokonce docházeli kněží z nedalekého Žitavska,“ uvedl již dříve pro Deník kazatel církve bratrské Jiří Polma.

Dnes dávnou historii připomíná nejen skalní oltář a věta asi nejznámějšího českého protestanta Jana Amose Komenského (kterou proslavila Marta Kubišová ve své Modlitbě), ale také místopisné názvy. Například Sluj exulanta nebo Jeskyně kazatele Krocínovského.

Kalich je ale dobrým cílem i pro ty, kteří nehledají jen výlety do minulosti. Skalním bludištěm vede nenáročný okruh se dvěma naučnými stezkami. První byla zpřístupněna už v roce 1935 a nese jméno druhého československého prezidenta Edvarda Beneše. Turisty zavede například na Tyršovu nebo Masarykovu vyhlídku a svědčí o tom, že ctila vlasteneckého ducha první republiky.

Z vyhlídek je vidět do údolí Jizery i na Vranovský hřeben, Kopaninu, Ještěd, Ralsko, oba Bezdězy či Drábské světničky. Na druhou stranu se na obzoru rýsují Krkonoše nebo Černá studnice. Neobvyklé pískovcové útvary a jejich názvy Želva, Medvěd a Hroch vzbuzují obrazotvornost. Nejvyšší vrchol s vyhlídkou se jmenuje Sokol. Přestavit si můžeme skalního dravce i tělocvičný spolek.

S dávnou i nedávnou minulostí, odkazy na slavná jména, ale i geologické zajímavosti jednotlivých skalních útvarů seznámí příchozí 10 zastavení. Celý okruh měří necelých 5 kilometrů a je dílem CHKO Český ráj a společnosti Geopark Český ráj.