Faktem, který si zaměstnanci často neuvědomují, je to, že průměrný výdělek se vypočítává z hrubé mzdy, kterou zaměstnanec pobíral v předchozím kalendářním čtvrtletí.

„Když si dnes vezmu den dovolené, průměrný výdělek, který za ten den dostanu, se počítá právě z předchozího čtvrtletí,“ upřesnil předseda krajské Asociace samostatných odborů Milan Šubrt.

„Zaměstnanci za mnou často chodí a stěžují si, že v minulém měsíci odpracovali třeba 20 hodin přesčasů a přesto se jim nezvýšil jejich průměrný výdělek. Zaměstnanci těžko chápou, že takzvaným rozhodným obdobím, je předchozí čtvrletí. Průměr se jim tedy zvedne až v dalším čtvrletí,“ doplnil Milan Šubrt.

Do průměrného výdělku se započítá všechno, co má pracovník na výplatní pásce, tedy základní mzda, prémiová složka, odměny a příplatky, ať už za práci v noci, přesčas, v sobotu a neděli nebo za práci ve ztížených podmínkách.

Pokud zaměstnanec ve firmě neodpracuje za předchozí čtvrletí minimálně 21 dní, nepoužívá se k výpočtu průměrného výdělku takzvaný pravděpodobný výdělek. Při jeho určení se přihlédne zejména k obvyklé výši jednotlivých složek mzdy zaměstnance nebo ke mzdě zaměstnanců vykonávajících stejnou práci nebo práci stejné hodnoty.

Další nejasností bývá výpočet nemocenské na první dva týdny nemoci. „Od července se začne za první tři dny nemoci vyplácet 60 procent z průměrného čistého výdělku. Sněmovna zároveň v minulém týdnu schválila, že od 1. září se bude za první tři dny vyplácet 25 procent a další dny až do čtrnáctého dne nemoci 60 procent průměrného výdělku,“ informoval liberecký odborář.