„Ve stavu, v jakém čistírnu nyní vidíte, je od roku 2008. Celkové náklady na její rekonstrukci se vyšplhaly asi na 600 milionů korun," zahájil výklad průvodce a zároveň strojník ČOV Jan Březina.
close
zoom_in
Během čtyřicetiminutové prohlídky se návštěvníci dozvěděli hodně zajímavá fakta. „V čistírně to funguje jako v přírodě, jen je ten proces mnohonásobně zrychlený. Molekula vody opouští zařízení po 22 hodinách. Čistá vtéká do Nisy," vysvětlil Březina.
ČOV Liberec patří k největším v zemi. Pojímá odpadní vodu z Liberce a sousedního Jablonce nad Nisou, slouží asi 130 000 lidí, přičemž kapacita byla projektována až na 190 000 obyvatel. Lze ji kdykoliv změnit.
„Kanalizací k nám proudí nejen výkaly, ale také věci, které v ní nemají co dělat (prezervativy, vložky, tampony, vlhčené ubrousky, zbytky jídla, ale také pneumatiky, prkna). Lidé moc dobře vědí, že toto do odpadů házet nemají, ale dělají to neustále. Často musíme navléknout rukavice a jít přebírat, protože technika si s těmito věcmi sama neporadí," přiblížil nelehkou práci strojník Březina.
Co nejvíc zaujalo?
Mezi návštěvníky byly i děti, které nezlobily, ale průvodcům se zájmem naslouchaly.
„Mé děti už delší dobu zajímalo, kam teče voda, kterou spláchneme do záchodu a vypustíme z vany. Syn Honzík se konkrétně ptal: Kam teče bobek, když spláchnu? Mě zaujalo využití bakterií při čištění a také následné využití kalů. Čistírna z nich vyrábí alternativní energii pro vlastní potřeby. Zkrátka, když jsem koukla na to, jak špinavá voda teče do ČOV a jakou z toho dokážou udělat krásnou vodu, přijde mi to jako malý zázrak," popsala Jitka Chladná ze Stráže pod Ralskem.
O zázraku mluvila také slečna Jana Toušková. „Hodně mě zaujalo, jak dokáží tu nechutnou špinavou vodu vyčistit do průzračné vody. Ale nejvíce mě zaujala část ČOV, kde probíhá čištění pomocí bakterií. Je až neuvěřitelné co bakterie dokáží a také mě hodně zaujalo, že je možné využít kaly pro vlastní energii," řekla Deníku po prohlídce Jana.
