Stříhání pásky, blesky fotografů i letní bouřky, slavnostní řeč. To všechno včera provázelo slavnostní předání heliportu Úřadem pro civilní letectví Krajské nemocnici v Liberci. Unikátní ocelová konstrukce vážící přes 260 tun, s vyhřívanou plochou a osázená 30 světly umožňuje přijímat pacienty v ohrožení života přímo v budově nemocnice. Ve dne v noci. Po celý rok.

HELIPORT stojí ve výšce 20 metrů a lávkou je spojen s příjmem ARO v 5. patře. Hned vedle je technické zázemí. Stanislav Mackovík, ZZS LK

Včerejškem tak skončila paradoxní situace, kdy vrtulník sice přepravil v rekordním čase těžce zraněného pacienta na letiště, nejméně patnáct minut se s ním pak ale sanitka proplétala frekventovanou částí města. Pro záchranku zbytečná komplikace, pro pacienty zvýšené riziko. Včerejší den, řečeno parafrází, určitě neznamenal velký krok pro lidstvo, ale nemalý jistě pro člověka, jemuž neúprosně odtikávají vteřiny života.

„Nemocnice konečně odstranila handicap, který měla vůči obyvatelům města," řekl při zahájení provozu ředitel krajské nemocnice Luděk Nečesaný. Netajil se tím, že variantu, kterou vybrali z navržených možností jeho předchůdci, nepokládá za ideální. Na druhou stranu ale uznává, že v případě rozšíření nemocnice ve spodní části areálu může být heliport pouhým přetočením spojující lávky součástí nové stavby.

HELIPORT stojí ve výšce 20 metrů a lávkou je spojen s příjmem ARO v 5. patře. Hned vedle je technické zázemí.

„Snad je to i první krok k odstartování modernizace," poznamenal při otevření primář libereckého kardiocentra Rostislav Polášek.

Právě jeho oddělení je jedním ze tří, kam pacienti letecké záchranky míří nejčastěji. „Pacienta převeze posádka vrtulníku přes lávku do speciálně vybavené příjmové místnosti v 5. patře. Tady zajistí nezbytné životní funkce personál anesteziologicko-resuscitačního oddělení a předá ho na příslušnou specializaci, popsal následné kroky primář ARO Dušan Morman s tím, že nejčastěji jde o traumatologii, kardiologii nebo iktovou jednotku neurocentra.

Stavba heliportu, který šéf Úřadu pro civilní letectví Vítězslav Hezký označil za nejmodernější a technicky nejzajímavější u nás, trvala necelý rok.

Komplikovalo ji administrativní zdržení, které práce protáhlo přes zimu. Konstruktéři se museli vypořádat i s náročnou logistikou stavby. Jednotlivé části ocelové konstrukce, speciálně tvarované v hale, se musely sestavovat přímo na místě s pomocí těžkých jeřábů. „To všechno za plného provozu," podotkl David Fous ze dodavatelské firmy CL- EVANS.

„Jsem přesvědčen, že se jedná o naprosto unikátní stavbu. Něco podobného nemůžete vidět nikde jinde na světě. Možná tak jedině v amerických filmech" dodal její ředitel Jan Neužil.

HELIPORT V ČÍSLECH. Konstrukce stojí na třech ocelových nohách ve výšce 20 metrů. Přistávací plochu tvoří automaticky vyhřívaná železobetonová kruhová deska o průměru 30 metrů.Noční provoz umožňuje 30 světelných návěstidel plochy, 10 světel přibližovacího systému a 4 prvky sestupového systému. Přistávat tu mohou vrtulníky o hmotnosti 6400 kilogramů. Celá konstrukce váží 261,5 tuny. Stavba trvala 11 měsíců a přišla na 41 milionů. 29,75 milionu získala nemocnice z EU, zbytek uhradila ze svého rozpočtu.

Lidé v ohrožení života budou mít teď větší šanci přežít, říká k otevření heliportu primář traumacentra Richard Lukáš

Liberec Patnáct let čekal na včerejší chvíli. Neúnavně znovu a znovu zdůrazňoval nezbytnost heliportu pro libereckou nemocnici. I když se nemohl osobně zúčastnit včerejšího slavnostního předání, přesto neskrýval radost.

S jakými pocity jste vnímal, byť na dálku, včerejší událost, která se dá v historii nemocnice pokládat za zlomovou?

S pocitem obrovského zadostiučinění, že konečně skončila doba nepraktického a nesmyslného převážení pacientů ohrožených na životě sanitkou z letiště přes celé město. Pro nemocnici, a hlavně pro samotné pacienty je to ohromný přínos.

Kolik pacientů ročně se tímto způsobem převáželo?

Co se traumatologie týká, přivážely vrtulníky zhruba 100 až 150 lidí s těžkými mnohačetnými poraněními, například po autohaváriích (celkem jde podle krajské záchranky o 500 převozů, pozn. red.) Podstatné je, že se doba převozu zkrátí až o 20 minut. A dvacet minut je pro člověka se závažným zraněním, s infarktem nebo zástavou oběhu nekonečná doba. Díky heliportu teď budou mít lidé o padesát procent větší šanci na přežití než v minulosti.

Měl jste někdy při opakovaných žádostech o výstavbu heliportu pocit marnosti?

Neměl. Na nezbytnost jeho zřízení jsem začal poukazovat od roku 2001, kdy jsem se stal primářem traumacentra, ale o jeho potřebě se začalo mluvit už po roce 1991. Politici nás sice chápali, ale peníze byly vždycky potřeba někde jinde… Jsem velmi, velmi rád, že se to podařilo, a ještě víc, že se podařilo zároveň odstartovat proces nezbytné modernizace nemocnice. A to, že se do záležitosti vložil i respektovaný odborník a generální sekretář evropských fondů, profesor Petr Moos, je pro mě zárukou, že se i tuto věc podaří dotáhnout do úspěšného konce.