První historické zmínky o Vratislavicích spadají do 13. století. Rozsáhlá liberecká kotlina byla v té době v rukou šlechtického rodu Bibrštejnů, kteří panství, včetně sídelního hradu Frýdlant, získali přímo z rukou Přemysla Otakara II.

Záznamy o Vratislavicích se dochovaly díky precizním církevním záznamům. „Církev na své fungování potřebovala peníze, a tak papež rozhodl, že každá farnost bude platit podle svých možností,“ prozradil památkář Martin Nechvíle z Krajského úřadu v Liberci.

Autor rozsáhlé studie v Ročence liberecké architektury, z níž tento článek čerpá. A tak došlo roku 1360 i na Vratislavice.

Další významný historický úsek zaznamenaly Vratislavice nejen v době třicetileté války, kdy se válečné útrapy dotkly tragicky i tohoto místa, ale i později , v letech 1778 – 79. „Tehdy se Vratislavic dotkla i válka o dědictví bavorské mezi Rakouskem a Pruskem. Z tohoto období se dochovalo i několik památek v podobě vojenského opevnění na vrchu Šance mezi Vratislavicemi a Prosečí,“ zmiňuje v článku Martin Nechvíle.

Nejvýznamnější období historie Vratislavic bylo ale bezesporu na přelomu 19. a 20. století, kdy se zemědělská obec změnila v průmyslové centrum. Rozhodující úlohu v tom sehrál majitel tkalcovny Ignaz Ginzkey, ale především pak jeho syn Alfréd. Ten také nechal vystavět řadu reprezentativních budov, jejichž vzhled i koncentrace na poměrně malém prostoru dodávají Vratislavicím dodnes na jedinečnosti a noblese.

Patří mezi ně bezesporu zdejší zámek, hlavní sídlo firmy a rozsáhlý park se zámeckou konírnou. Další z nich je například budova zdravotnického střediska, jedno z rodinných sídel průmyslnické rodiny. Z té doby pochází například i Dům Marta, který nese jméno po manželce majitele továrny na koberce Marty Ginzkeyové. „V roce 1904 ho nechala vybudovat jako zaopatřovací ústav pro bývalé zaměstnance textilky,“ popisuje Nechvíle.

Rodina průmyslníků, jejíž zakladatel tu původně roku 1847 otevřel tkalcovnu, postupně vybudovala rozsáhlý průmyslový areál. Na svém kontě má ale i jeden významný unikát. Ojedinělou technickou stavbu. Zauhlovací a vodárenskou věž. Unikátní objekt měl v přízemí strojovnu, ve střední části zásobníky na uhlí a v horní části vodojem.