„U pokladny nám bylo dost nepříjemným způsobem sděleno, že nás do kinosálu se třemi vozíky v žádném případě nepustí, pustí prý pouze dva vozíky," řekla za handicapované jedna z vozíčkářek a pokračovala.

„Chtěli jsme se tedy slušně domluvit na náhradní variantě a navrhli jsme, že se jeden z nás do sálu přesune na vozíku a pak si přesedne na sedadlo a vozík se dá pod promítací plátno, kde nebude překážet. To bylo zamítnuto s tím, že to nelze." Následovala tedy varianta, že si jeden z postižených přesedne a elektrický vozík za desetitisíce korun pak asistenti dají před kinosál s tím, že ho obsluha kina ohlídá. Ani to neprošlo.

„Poslední námi navrhovaná varianta, tedy ta nejhorší byla, že se jeden z nás, který je schopen s podporou asistentů, byť s obtížemi, dojít na krátkou vzdálenost, vozík nechá v předsálí bez dohledu a ochrany. Na tuto variantu byli ochotní přistoupit, ale měli velmi ponižující a nejapné poznámky, jak to, že může i člověk na vozíku trochu chodit," dodala vozíčkářka. Její slova potvrdila asistentka vozíčkářů Dana Pažoutová. „V kině se oháněli pravidly, která ale nikde nejsou vyvěšená," uvedla.

Deník nakonec zorganizoval schůzku, na které se sešel manažer kina s asistentkou a vše si vyříkali tváří v tvář.

„Z lidského hlediska vás chápu, ale vy pochopte mě, prosím. Nemohu tam pustit tři vozíky najednou, protože kdyby se něco stalo, pak za to ponesu zodpovědnost. Už tak obsluha pochybila," vysvětloval manažer Jaroslav Vrabec.

Ze schůzky vyplynulo, že se vedení kina postará o lepší osvětu pro handicapované. Aby bylo hned u vchodu jasné, jak je to například s počtem vozíků v jednom kinosále. „Veškeré podněty předám centrále a je klidně možné, že při další výstavbě multikina se bude s ohledem na vozíčkáře postupovat jinak. Rozhodně nechceme, aby měli pocit, že jsou utlačováni," dodal na závěr manažer Cinestaru Jaroslav Vrabec.