Namísto vodních radovánek cesta záchrankou do českolipské nemocnice. Málem neštěstím skončila návštěva koupaliště ve Sloupu v Čechách pro jednoho z návštěvníků, kterému vosa vlétla do pití a spolu i s nápojem ji vypil. Případů bodnutí hmyzem v letním období stále přibývá. „Je velice teplé počasí a to tomuto druhu hmyzu vyhovuje, nahrává také to, že mají dostatek potravy a je spousta ovoce i ovocných šťáv," potvrzuje zoolog Miroslav Honců.

Funguje sprej

Najíst se na zahrádce restaurace nebo u stánku s rychlým občerstvením třeba na koupališti, to je v těchto dnech doslova o zdraví. Vosy hladově krouží okolo pití i jídla, ve kterém neváhají smočit svůj sosák. Jakmile se pak lidé začnou ohánět, hrozí žihadlem. Použití speciálního dotykového spreje, který vosu ještě za letu paralyzuje, je v podstatě jediným stoprocentním a rychlým řešením, jak lze bodavý hmyz zcela zlikvidovat.

„Takové spreje působí na základě nervového jedu. Přípravek jsem viděl u firem, které se zabývají asanací. „Na druhou stranu jsou tyto druhy ale do jisté míry i chráněné zákonem o ochraně přírody, který stanovuje určitý základ, který musí v přírodě zůstat," upozorňuje českolipský zoolog.

Hnízdí také v půdě

Vyvarovat se co nejvíce případného bodnutí hmyzem lze ale i při dodržení pár základních zásad. Lidé by se v prvním případě měli vyhýbat lokalitám, kde je zvýšené množství vos, včel nebo tam, kde mají svá hnízda.

Ta se podle Honců v blízkosti člověka nejčastěji objevují na půdách či ve skulinách zdí. Některé druhy se však usazují i v půdě. Vyvarovat by se tak lidé měli i chození naboso. Mezi obecná pravidla dál patří nejíst a nepít sladká jídla, nenechávat je volně přístupná, nepřehánět to 
s parfémy, používat ochranné sítě do oken nebo kočárků, 
v přítomnosti hmyzu nedělat prudké pohyby a především alergici by měli mít u sebe vždy potřebné léky," jmenovala krajská mluvčí záchranky Lenka Moravcová.

První pomoc při bodnutí do jazyka, úst nebo krku podle mluvčí záchranky:

1. zabránit otoku pomocí chlazení (cucání kostky ledu, je-li postižený při vědomí)
2. volat 155
3. udržet průchodné dýchací cesty, postiženého umístíme do polosedu, je-li při vědomí, v bezvědomí poloha na boku (dříve stabilizovaná), použití pomůcek pro zprůchodnění dýchacích cest a stlačení otékajícího jazyka, event. koniotomie či koniopunkce, zahájení resuscitace
4. uložení do stínu a klidnějšího prostředí

První pomoc

Většina bodnutí jedovatého hmyzu – včel, vos, sršní i mravenců – způsobuje pouze místní reakci na kůži či sliznici. Kůže po bodnutí začne svědit, v místě vpichu mírně oteče a začervená se.

„V první řadě je potřeba jemně vytáhnout žihadlo, potom místo důkladně ochladit. Dobrý je třeba fenistil gel, vhodná je i přírodní léčba pomocí aloe vera, tea tree, eventuálně jitrocele. Některé prameny uvádějí neutralizaci při bodnutí vosou kyselinou použít ocet, cibuli, citron. Při bodnutí včelou, sršněm, čmelákem zásadu, mýdlový roztok nebo jedlou sodu," radí mluvčí záchranky.

Lépe po konzultaci s lékařem nebo lékárníkem je možné postiženému podat také běžně dostupná antihistaminika, Zyrtec, Zodac, Claritine a podobně. Život ohrožující alergické reakce se podle Moravcové objevují pouze u malého procenta lidí. Vysoce alergického člověka po bodnutí hmyzem čeká takzvaný anafylaktický šok. Projevuje se obecně výrazným otokem v místě bodnutí a jeho okolí. Hrozí při něm otok dýchacích cest i celkový.

Postižený při anafylaktickém šoku zažívá slabost, nevolnost, může být opocený, často u něj dojde k poklesu krevního tlaku, bývá zmatený a nakonec může dojít až ke ztrátě vědomí. „Alergici by 
v takovém případě rozhodně neměli otálet s podáním protialergických léků nebo aplikací adrenalinového pera. Následovat by mělo přivolání záchranné služby," doplnila Moravcová.