Višňová na Frýdlantsku se letos může pochlubit několika kulatými výročími. Jedním z nich je uplynutí sta let existence vodní elektrárny Víska. Se vznikem Československa a rozmachem průmyslu totiž na severu vyvstala potřeba posílení elektrické energie. Jednou z oblastí bylo i Frýdlantsko, kde frýdlantská parní elektrárna a vodní elektrárna Harta nezvládly uspokojit poptávku po elektřině. A tak padlo rozhodnutí vybudovat další elektrárnu a využít pro ni potenciál říčky Smědá. Stavba započala v roce 1918, ale doprovázely ji problémy.

„Ukázalo se, že rozpočtové náklady nebudou stačit pro stoupající ceny materiálů a mzdových prostředků. Došlo k propouštění zaměstnanců a zastavení stavby, což vyvolalo vzpouru dělníků s následným fyzickým napadením úředníků,“ řekl Deníku vísecký rodák a milovník historie František Tuhý.

Do nastalé situace se vložilo tehdejší ministerstvo sociální péče, které svým výnosem prostředky na podporu nezaměstnanosti převedlo na financování stavby. Velký impuls dostala výstavba v roce 1919, kdy byl přijat zákon 438/1919 Sb. „O státní podpoře soustavné elektrizace“. Po zdařilé kolaudaci 3. března 1923 začala malá vodní elektrárna průtočného typu sloužit svému účelu.

Ukázka řemeslné tvorby Arnošta Möllera.
Do tajů brašnářství pronikl až v dospělosti. V Turnově udržuje řemeslnou tradici

„Po 2. světové válce byla vyrobená energie dodávaná do rozvodných sítí prostřednictvím státních energetických společností,“ dodal Tuhý s tím, že tyto informace má z tehdejších německých novin, které mu poskytl soukromý badatel Günter Krause ze svého archivu.

Z nedaleké přehrady na řece Smědé přivádí 800 metrů dlouhý náhon vodu do vodního zámku, kde se čistí od všech naplavenin. Elektrárnu tvoří dvě turbíny Francis a jedna menší Kaplanova turbína. Celkový výkon hydroelektrárny Víska za plného provozu činí 500 kW. „Vlastní objekt vodní elektrárny je technickou památkou. Jedná se o tradicionalistickou stavbu s některými prvky zdejší lidové architektury, jako jsou například hrázděné štíty,“ zdůraznil František Tuhý.

Zasáhla ji povodeň

Elektrárnu, která je od roku 1996 v rukou Milana Hynka, poškodila tisíciletá povodeň. Ta zasáhla Vísku v sobotu 7. srpna 2010. Vesnice byla odříznuta od okolního světa, na několik dní se ocitla bez vody, elektřiny a zásobování. Voda dosahovala mnohdy do výšky dva a půl metru. Jeden hrázděný dům musel být kvůli narušené statice stržen a došlo i k likvidaci silničního mostu u elektrárny. Voda způsobila mnohamilionové škody na soukromém i obecním majetku.

„Následovala výstavba protipovodňového opatření v podobě hrázky, která udrží vodu v korytě. Povodí Labe zajistilo i pročištění koryta a postavil se poldr,“ podotkl starosta Višňové Michal Scheidl s tím, že koncem roku 2010 prošla elektrárna zevrubnou rekonstrukcí regulační a rozváděcí techniky.

Káva Jizerky.
Milujete kávu i Jizerky? Koupí brazilského nápoje podpoříte ochranu přírody

V roce 2011 vzniklo Občanské sdružení Víska, které si za cíl klade připomínat historii Vísky a její bohatý kulturní a společenský život. Před dvěma lety vydalo u příležitosti 10. výročí od svého založení bulletin pod názvem Víska. Minulost a současnost. „Vítáme takové aktivity. Jsme rádi, když se obyvatelé věnují podobným činnostem,“ doplnil Scheidl s tím, že letos uplyne i 650 let od vzniku osady Předlánce.

Do budoucna má obec Višňová v plánu zviditelnit i jednu ze svých dominant, a to Pohanské kameny, ke kterým se váže celá řada pověstí. Podle starosty Višňové není jejich potenciál naplněn na maximum, v současnosti zanikají ve stínu okolních stromů a mechu. Na podzim tak proběhla rekonstrukce schodiště a zábradlí na samotném vrcholu. „Rozhodli jsme se společně s občany, architekty a ve spolupráci s Technickou univerzitou v Liberci zpracovat studii, která by měla kompletně představit budoucí podobu a využití této oblasti,“ dodal Scheidl.