Vlci stupňují útoky. Chráněná šelma v Dolní Řasnici zabila šest ovcí

Vlci se tady objevili teprve před pár lety, ale dávají o sobě vědět čím dál častěji. Deník nedávno informoval o tom, že se šelma procházela zástavbou v Raspenavě, když hledala cestu, jak překročit řeku Smědou. To, že se ve vesnici objevila, prozradilo video, které ji zachytilo.

Přímá setkání s vlkem, ať už v přírodě, nebo blízko lidských obydlí, jsou však výjimečná. Na Frýdlantsku si nicméně o tom, že se tady pohybují vlci, vyprávějí lidé už skoro 10 let. „Viděl jsem tady vlka už v roce 2012. Bylo to poprvé a nikdo se o to moc nezajímal. Od té doby začínají být vlci více vidět. Zachytily je fotopasti, množí se svědectví místních a přibývá útoků na hospodářská zvířata,“ řekl Marek Kratochvíl, starosta Dolní Řasnice, kde vlk útočil naposledy. „Není to naše první zkušenost s vlkem v obci. Někteří lidé se jich začínají bát, ale je velice malá pravděpodobnost, že by je vlk napadl. Varuji je jenom, aby při procházkách v lese nepouštěli psa z vodítka,“ poznamenal.

Starosta se vydal minulý týden na statek k farmářovi Milanu Maršálkovi, aby zdokumentoval následky útoku vlka. Pro chovatele, který hospodaří na 30 hektarech půdy a postupně opravuje historickou Clam-Gallasovu rychtu, to také nebyla první zkušenost s touto šelmou.

Snažíme se, aby byl rozvoj města pozvolný a logický, říká starosta Hrádku

„Vlci jsou tady tak čtyři až pět roků. Jeden sem chodil pravidelně. Nikdy ale nedošli až ke mně, jako první napadli ovce souseda, který hospodaří blíže k lesu,“ vylíčil 73letý Maršálek. „Když mi poprvé napadli ovce, nepoznal jsem to hned. Myslel jsem si, že jsou nemocné. Až později jsem zjistil, že mají roztrhaná břicha,“ dodal.

V Dolní Řasnici chová romanovského ovce. Jeho stádo má okolo 70 kusů, s jejich chovem začal asi před 10 lety. Když mluvil o zabitých ovcích z minulého týdne, bylo z jeho hlasu znát, že k nim měl přátelský vztah. „Ovce byly v ovčíně ve dvoře za plotem. Vlk se tam dostal a vyhnal je ven, ovce automaticky šly k bráně. Stádo tvoří dvě rodiny, takže se rozdělily a jedna skupina běžela doleva a druhá doprava. Na obou stranách zůstaly tři mrtvé, vlk zakousnul obě vedoucí ovce, které vedly zbytek stáda,“ popsal událost Maršálek.

Jelikož nešlo o první útok, Maršálek měl ovce přes noc zavřené za plotem z pletiva, který vybudoval vloni. To je také jedno z doporučení, které dávají ochránci přírody chovatelům hospodářských zvířat, aby je ochránily před vlkem. Mezi další možnosti ochrany patří mobilní elektrický ohradník nebo pastevecký pes, který může vlka zahnat. „Plot vlk podhrabe nebo přeskočí, pastevecký pes stojí peníze. Já bych potřeboval tři psy, aby to tady uchránili. Ti by navíc toho snědli víc, než je celý výnos z chovu,“ komentoval možná ochranná opatření Maršálek.

Hřbitov není odpadkový koš, reaguje na stížnosti lidí správce hřbitovů v Liberci

Podle něj je potřeba vlky na českém území regulovat. Jejich odstřel by měl být povolen. „Nemají tady co dělat. Je to cizí druh, který tady není doma. Není proti nim ochrana. Je to jako s koronavirem, můžeme si na něj zvyknout a nic nedělat, ale hodně lidí na to umře,“ porovnal problém s dnešní pandemií chovatel. Na argument, že vlci jsou v přírodě doma a mají tam své místo, Milan Maršálek řekl: „Možná to tak bylo po skončení třicetileté války, ale už to neplatí v 21. století. Musíme si rozmyslet, jestli chceme zemědělskou krajinu, nebo vlčí farmy.“

Dodal, že Dolní Řasnice neleží v přírodní rezervaci ani národním parku, a tak tam exotické zvíře, jako je vlk, nemá co dělat. To si ale nemyslí odborníci z řad ochránců přírody. Ti naopak upozorňují, že vlk se do české přírody vrátil a plní zde důležitou roli. „Vlci pomáhají snižovat počty přemnožených prasat divokých, jelenů a srnců, kteří působí škody v lesích a na polích v řádech miliard korun ročně. Divoce žijící zvířata tvoří podle výzkumů více než 98 % vlčí potravy, hospodářská zvířata maximálně 2 %,“ uvedl ředitel Agentury ochrany přírody a krajiny ČR František Pelc.

Vlci podle něj mohou působit škody na nedostatečně zabezpečených hospodářských zvířatech. „Stát chovatelům případné škody hradí, je možné získat finance i na preventivní zabezpečení stád. Zkušenosti z Německa ukazují, že dobré zabezpečení dokáže odvrátit 80–95 % vlčích útoků. Snažíme se chovatelům vysvětlit, že klíčové je, aby si vlci nezvykli chodit do ohrad,“ dodal Pelc.

Jako bychom teď zapomínali na potřeby těch nejmenších, říká etoped a terapeut

Pro Maršálka ale nejsou kompenzace za zabité ovce to nejdůležitější. „O finanční škodu mi nejde. Je mi líto těch zvířat. Když vidím zmrzačené mladé ovce, které jsou vnučky ovcí, se kterými jsem zakládal stádo, tak mi není dobře. Romanovského ovce jsou sice všechny černé s bílým terčíkem na hlavě, ale každá vypadá jinak. Poznám je podle obličeje,“ podotkl Maršálek.

Vedoucí programu Šelmy ve Hnutí Duha Miroslav Kutal vidí soužití s divokými šelmami jako výzvu pro skloubení zájmů ochrany přírody a zemědělství. „Pro místní lesníky a rozumné myslivce je postupné šíření vlka na Liberecku dobrou zprávou, vlci pomáhají s regulací počtu divoce žijících kopytníků, kteří značně poškozují naše lesy. Chovatelům však přibudou starosti. Proto jim nabízíme pomoc a podporu při přípravě projektů na lepší zabezpečení stád – více informací najdou zájemci na novém webu www.ochranaovci.cz.,“ informoval Kutal.

Podle informací Hnutí Duha se na Frýdlantsku pohybuje minimálně vlčí pár a v Jizerských horách jedna smečka. Obě vlčí teritoria jsou přeshraniční a zasahují jak na území Česka, tak sousedního Polska, kde je vlk celoročně přísně chráněný stejně jako u nás.