Schylovalo se ke konci války, když se americký bombardovací letoun Boeing B-17G s devíti členy na palubě vydal z anglického Knettishallu bombardovat německá města Chemnitz a Plavno. Při návratu ho zasáhla německá protiletadlová střela a letoun přišel o dva ze čtyř motorů. Velitel tušil, že zpátky do Anglie už nedoletí, proto obrátil stroj k východním spojencům. Čas byl ale proti. Letadlo se zřítilo kousek od Vísky, malé obce na Frýdlantsku.

Nové sídlo liberecké záchranky by mělo vyrůst v lokalitě U Lomu podél Kunratické ulice.
O novém sídle liberecké záchranky je jasno. Hotové bude do čtyř let

„Dne 5. března, přesně dva měsíce před koncem války, se nad Frýdlantskem objevil americký bombardér Boeing B-17G City of Savanah, nazývaný létající pevnost. Těsně před tím, než letadlo narazilo do země a začalo hořet, se podařilo všem devíti členům posádky vyskočit, ale jen osmi se otevřel padák. Devátý člen na místě zahynul, v malé výšce se už jeho padák neotevřel,“ vylíčil dramatické události z března roku 1945 Vladimír Lacina z občanského sdružení Víska.

Zapomenutá havárie

Do doby, než se pustil do rozsáhlého pátrání, neměl v obci nikdo o události ani tušení. „Proslýchalo se, že nedaleko železnice směrem k polským hranicím spadlo údajně letadlo. Nic víc. Nikde žádná zmínka, svědci byli po válce vysídleni a aby komunisté propagovali americké letadlo, to bylo nemyslitelné,“ objasnil předseda sdružení František Tuhý.

Vladimír Lacina se ponořil do archivů a strávil v nich stovky hodin. Vydal se i do Spojených států. Nejtěžší podle něj bylo zjistit datum, kdy k pádu došlo, a také o jaký typ letadla šlo.

Ke skládání záhadné mozaiky přispělo i Národní technické muzeum v Praze, muzeum ve Frýdlantu a americká ambasáda. Výsledkem byla nejen rekonstrukce historické události, ale i pomník, který před pěti lety ve Vísce vybudovali jako vzpomínku na americké letce. Mladé muže, kteří nasazovali život v zemi vzdálené míle od jejich domova. Neplánovaný výsadek měl totiž ještě dohru. Letci, kteří přežili pád hořícího letadla na nepřátelské území (Sudety byly po Mnichovské dohodě připojeny k Německé říši), se ukrývali v okolních lesích. Tam je však Němci vypátrali a zajali. Domů se ze zajateckého tábora dostali až po válce. Stejně jako tělo mrtvého člena posádky, kterého místní tajně pohřbili.

Povrchový důl Turów.
Petice proti dolu Turów zamířila do Bruselu. Připojil se k ní kraj i Greenpeace

„Osud letadla a jeho posádky byl dlouho neznámý. Ještě před pár lety neměl o tragické nehodě ve Vísce nikdo ani tušení. Díky nezměrnému úsilí Vladimíra Laciny, který pátrání vedl, byl osud bombardéru a jeho posádky objasněn,“ doplnil jako poděkování František Tuhý.

Sedmdesát pět let starou událost i pět let od odhalení pomníku si právě tuto sobotu připomenou obyvatelé a návštěvníci Vísky. Stejně jako některé nové skutečnosti, které se od té doby podařilo zjistit. „Ve spolupráci se Severočeským muzeem v Liberci se totiž podařilo vykopat zbytky trosek letounu, které nestačili nalézt a odvézt němečtí vojáci,“ prozradil Vladimír Lacina. Převážnou část letounu totiž wehrmacht rozebral a odvezl do Liberce.

Sobotní slávy by se měl zúčastnit i zástupce americké ambasády. Domluven je také přelet helikoptéry a simulovaný výsadek posádky.

Další záhady

Podle Ivana Rouse ze Severočeského muzea jde o jednu z mála památek na americké vojáky na severu Čech. Pádů letadel podle něj muselo být v oblasti mnohem víc, o mnohých zatím ale nejsou bližší informace.

Některé z objasněných leteckých havárií, včetně těch z období druhé světové války, připomíná Jizerskohorské technické muzeum v Bílém Potoce v expozici nazvané letecká archeologie. Jak ale připomněl jeho spoluzakladatel Pavel Šercl, nešlo o havárie v důsledku leteckých soubojů. Byly spíše zaviněné špatným počasím.

Školní jídelna, ilustrační foto.
Opravy jídelny se na Husovce dočkají snad už letos

To byl třeba případ letecké nehody nad Sněžkou, při které mělo během války zahynout asi 23 vojáků. „Paradoxně šlo o zraněné, které odváželi do lazaretu,“ popsal událost Šercl.

Tajemstvím opředená byla pak nehoda na nedalekém Měděnci. „Letadlo havarovalo už zkraje války, kolem roku 1941. V místě pádu se později našly střepy z koňakových skleniček, flakóny, kusy porcelánu ale také velké množství válečných křížů, jejichž počet nesouhlasil s počtem lidí na palubě. Vypadalo to spíš jako smetiště než místo letecké havárie. Později se podle trasy letu zjistilo, že letadlo vezlo snad vybavení důstojnického klubu z Francie,“ doplnil Šercl.