„Od novinky si slibujeme, že především zefektivníme výuku. Studenti dostanou možnost trénovat situace, k nimž by se v reálu dostávali jen velmi obtížně,“ sdělila proděkanka FZS TUL Zuzana Paukertová s tím, že program vyšel na více než 4,5 milionu korun. Většina peněz šla z Operačního programu Výzkum, vývoj a vzdělávání, účelovou dotaci poskytl i Krizový fond Libereckého kraje a finančně se podílela také FZS.

Virtuální realitu zatím využívají studentky a studenti druhého a třetího ročníku studijního programu zdravotnické záchranářství a všeobecné ošetřovatelství. Při tvorbě nových simulačních scénářů se počítá se zapojením biomedicínských techniků a inženýrů. Zájemci mohou nyní dokonce trénovat i role vedoucího zdravotnické složky, řídit několik záchranářů a spolupracovat i s jinými jednotkami Integrovaného záchranného systému. „Nácvik zásahu například při hromadné dopravní nehodě v reálném prostředí je časově a organizačně velmi náročný a nákladný. Zapotřebí jsou vraky aut, namaskovaní figuranti, součinnost všech záchranných složek. Takže se k němu naši studenti tak často nedostanou. Díky programu můžeme trénovat prakticky kdykoliv,“ popsal jednu z hlavních výhod virtuální reality pedagog FZS a hlavní řešitel projektu Využití virtuální reality v přípravě na mimořádnou událost s hromadným postižením osob Jakub Reček.

V roli zdravotníků i hasičů

Student na začátku nácviku dostane pouze obecnou informaci o typu události, usedne do virtuální sanitky a vyráží. Pokud studenti nacvičují například zásah u nehody vlaku, procházejí vagony a vidí sténající cestující s nejrůznějšími typy zranění. Podle uvedených hodnot, jako je tepová frekvence, způsob dýchání nebo kvalita vědomí, musí pacienty roztřídit podle závažnosti poranění. U triáže neboli třídění pacientů dokonce program umožňuje vyzkoušet oba typy třídění, které se v České republice používají.

Studenti mohou zastávat jak role vedoucího zdravotnické složky, který podává situační hlášení operátorovi zdravotnického operačního střediska a rozhoduje o všem, co se na místě děje, tak i role řadových zdravotníků. „Mohou se proměnit také ve vedoucího stanoviště přednemocniční neodkladné péče, což je místo, kde se ošetřují pacienti, nebo jsou v roli vedoucího odsunu, který má na starost transport pacientů do zdravotnických zařízení. Další zasahující mohou být v roli hasičů nebo policistů,“ podotkl Reček.

Studenti se utkali v soutěži o nejlepší technický model zhotovený 3D tiskem
Studenti se utkali v soutěži o nejlepší technický model zhotovený 3D tiskem

Rozšířenou realitu předvedli dalším zájemcům o studium na nedávném dni otevřených dveří liberecké univerzity. „Ohlasy uchazečů i samotných studentů FZS jsou pozitivní. Rozšířená realita je kromě užitečnosti také hravá a velmi tvůrčí, to chytne každého,“ informoval mluvčí TUL Radek Pirkl.

Program by se měl v budoucnu stát součástí vybavení Simulačního centra TUL, jež má Technická univerzita v Liberci v plánu vybudovat v nové budově E2. V nových prostorách se budou koncentrovat také nejmodernější přístroje, figuríny a jiné pomůcky, které umožňují simulovat nejrůznější stavy pacientů a vyhodnocovat správnost nasazené pomoci. V současnosti je simulační výuka studentů FZS rozptýlena do několika menších výukových laboratoří. „Simulační centrum je plánováno do nově postaveného objektu v srdci kampusu naší univerzity. S jeho výstavbou se podle plánů začne do dvou let, pro simulační centrum tam bude vyhrazeno na 400 metrů čtverečních,“ přiblížil Pirkl.

Kouzelné brýle

V minulosti využili technologie rozšířené reality studenti architektury při návrhu zastávky tramvaje před libereckou galerií Lázně. Díky brýlím pro rozšířenou realitu mohli zájemci vidět studentské návrhy přímo v reálném prostředí ve městě, prohlížet a obcházet si je ze všech stran. „Systematicky rozšířenou realitu využívají například i pracoviště oddělení SW architektury a vývoje v našem výzkumném ústavu CXI. Za svou práci s HoloLens brýlemi, tedy brýlemi pro rozšířenou realitu, dostali vývojáři z tohoto oddělení jako první v ČR ocenění Microsoft Awards, a to už v roce 2017. Rozšířenou realitu aplikují například při návrhu designu i vývoje a výroby průmyslového výrobku. Je to jedno ze zásadních témat Průmyslu 4.0,“ dodal Pirkl.