V domě se nachází originální nábytek, výmalba vznikla podle Hubáčkova návrhu. Část stavebních a interiérových prací si architekt prováděl sám. Součástí interiéru jsou také umělecká díla, která dostal Karel Hubáček darem od svých uměleckých přátel a obdivovatelů, a zajímavá jsou různá ocenění, která za svůj život Karel Hubáček obdržel, včetně legendární Ceny Augusta Perreta. Dům a zahrada jsou citlivě udržovány v původním stavu z počátku 60. let minulého století.

Liberecké muzeum už začalo uskutečňovat plány, které s domem má. U externí firmy si zadalo 3D skenování interiéru i exteriéru. „Má hned několik cílů. Jednak nám šlo o detailní dokumentace současného stavu domu. Pro budoucí úpravy máme obrazový pramen, podle kterého se můžeme v čase vracet k předchozí podobě vnitřku domu i jeho okolí,“ sdělil ředitel Severočeského muzea Jiří Křížek.

Socha Věčná něha se vrátila po opravě na své místo.
Liberec opravil Věčnou něhu, je zpátky na ulici kousek od Soukenného náměstí

Aktuálně probíhá stavebně technický průzkum, pro který může vznikající dokumentace sloužit jako podklad. Do vizualizace je možné vkládat popisky a detailní informace. Výstupem 3D skenování se stala virtuální prohlídka domu Karla Hubáčka, která je volně a zdarma přístupná veřejnosti na webových stránkách www.dumkh.cz. Zároveň slouží jako výukový model pro studenty Fakulty umění a architektury (FUA) Technické univerzity v Liberci. „Studentům zadáváme jako semestrální úkol, aby se zamysleli nad jeho rekonstrukcí, která by měla určit, jakému účelu by dům mohl sloužit,“ podotkl děkan FUA Jan Stolín.

Jak Křížek zdůraznil, nechtějí ze stavby udělat „dům posledního dne“. Rádi by vytvořili platformu, která nabízí možnosti současné architektury. Navíc virtuální prohlídka je podle něj prvotní ukázkou, jak lze v Severočeském muzeu v Liberci ve spojení s domem Karla Hubáčka v budoucnu založit a vést Dokumentační centrum architektury, pro které ale aktuálně chybí personální zajištění.

Z představení Tartuffe.
Tipy na víkend: Pocta Karlu Hubáčkovi, divadlo, maškarní nebo Vinařský bál

V rámci doprovodného programu plánují umožnit zájemcům nahlédnout do této ikonické stavby prostřednictvím komentovaných prohlídek. Počítají s rezervačním systém, protože dům není úplně velký. „Nejedná se o vilu, jak je někdy prezentováno, ale je to malý skromný dům. Nestavil si ho pro sebe, byla to vize, nabídka československému stavebnímu průmyslu, jak pokrýt poptávku po individuálním rodinném bydlení. Předběhl dobu, tenhle typ bydlení přišel o pár let později, a proto tento dům zůstal v jednom jediném prototypu,“ dodal Křížek s tím, že první prohlídky by se měly uskutečnit letos v červnu.

Podle architektova syna Ivana Hubáčka vznikl prvotní impuls na zřízení památníku díky výstavě Ještěd 50 v Severočeském muzeu. Lidé za ním chodili a divili se, za čím vším jeho otec stál a na jakých projektech se podílel. „Napadlo nás, že by bylo velice rozumné, kdyby se všechny věci s ním související soustředily na jednom místě a venkovní prostor bychom dali k dispozici budoucím architektům. Otec měl hrozně rád architekturu,“ upřesnil potomek Karla Hubáčka.

Výjimečnost Hubáčkova domu spočívá v osobnosti jeho autora i v období vzniku, protože pro jeho dobu existuje v rámci východního socialistického bloku minimum kvalitních ukázek rodinného bydlení, z nichž žádná dosud není veřejně přístupná.

Mohlo by vás zajímat: Vnuk Karla Hubáčka Petr: Děda byl klidná a citlivá duše, předčítal mi pohádky

Zdroj: Jiří Louda