Liberecká zoologická zahrada přivítala první květnovou neděli nový přírůstek. Přesně po třiceti letech se zde vylíhlo mládě supa hnědého. Jako většina mláďat dravých ptáků se vyklubal v líhni umístěné v zázemí zoo. V tomto speciálním inkubátoru většinou nechávají ošetřovatelé čerstvě vylíhlé dravce prvních sedm dní, během kterých se je pokouší pomalu ručně rozkrmit, a tím zvýšit šanci na úspěšný odchov.
„Do hnízda pod rodiče umístíme malého supa nejpozději osmý den, aby nedošlo k imprintingu nebo-li vtištění a vytvoření emočního pouta s člověkem. Přirozený odchov rodiči je totiž zásadní podmínkou pro jeho další reprodukci i pro možné vypuštění do volné přírody,“ informoval zoolog Jan Hanel.
Matkou mláděte je dvacetiletá samice ze Zoo Zlín a otcem čtyřiadvacetiletý samec z pražské zahrady, kteří byli do liberecké zoo přivezeni v roce 2020 za účelem založení nového chovného páru a s nadějí na rozmnožení. Za necelé dva roky snesli první oplozené vejce, které se ale v průběhu inkubace přestalo vyvíjet.
Přestože se v loňském roce vlastní odchov nezdařil, rodičovskou premiéru má ale chovný pár již za sebou. „Oba jedinci byli po dohodě s koordinátorem chovu použiti, úspěšně zafungovali jako pěstouni a odkrmili podložené mládě ze Zoo Praha, které bylo následně vypuštěno do volné přírody v Bulharsku. Díky tomu získali zásadní rodičovské zkušenosti, a tak pevně doufáme, že se jako starostliví rodičové budou chovat i tentokrát,“ dodal Hanel.
Pokud se odchov podaří, bude mládě pro záchranu a posílení populace supů hnědých obrovským přínosem. Tak jako u řady jiných dravců došlo také u supa hnědého k výraznému poklesu populace a i v zoologických zahradách se množí poměrně zřídka. „Přestože je v současné době v evropských zoologických zahradách chováno téměř 80 párů tohoto největšího evropského dravce, úspěšně se rozmnožuje pouze v 10 z nich, včetně toho z naší zoo. Jsme rádi, že se náš pár aktivně zapojuje do záchrany tohoto vzácného druhu,“ přiblížil situaci liberecký zoolog.
Ve volné přírodě se supi hnědí vyskytují v oblasti Blízkého východu, střední Asie a Pyrenejského poloostrova. Občas zalétá i do střední Evropy. Na řadě míst v Evropě byl v minulosti úplně vyhuben a několik let už probíhají úspěšné repatriační projekty s cílem tyto majestátní dravce do evropské přírody navrátit.
Jestli i liberecké mládě bude vybráno jako vhodný kandidát pro vypuštění, rozhodne mezinárodní koordinátor chovu. „Záchovné programy jsou důležitou součástí práce zoologických zahrad, tedy i té liberecké. Rozhodně se nejedná o jednoduchou disciplínu. Kromě základních předpokladů na straně zvířat jsou pro úspěch potřeba velké znalosti a praxe zoologů a chovatelů. Těší mě, že takové odborníky máme,“ doplnila náměstkyně pro kulturu, památkovou péči a cestovní ruch Libereckého kraje Květa Vinklátová