Hodiny ukazují tři čtvrtě na šest ráno a přesně v tuto chvíli začíná denní služba dozorci, která mu skončí ve čtvrt na sedm večer. Během 12,5 hodinové směny má hodinovou přestávku na jídlo a oddych. Ta je rozdělena na dvě kratší pauzy po patnácti minutách a jednu delší, půlhodinovou.

„Jako první si početně převezme vězně, které bude mít daný den na starosti. Dále se vybaví inventářem a spojovacími a signálně zabezpečovacími prostředky. Seznámí se se služební korespondencí a následně začíná sčítací prověrka celé věznice,“ popsal začátek dne vedoucí oddělení výkonu vazby a trestu Lukáš Tešnar. Dozorce během jedné směny nachodí v průměru 14 až 15 tisíc kroků, někdy to může být až 20 tisíc, vždy záleží na průběhu směny.

Daniel Mohr působí ve vězeňské službě od roku 2014 a v liberecké věznici pracuje posledních šest let. Na pozici vrchního dozorce se přihlásil kvůli tomu, aby se mohl pozitivně podílet na nápravě odsouzených. Jako nejnáročnější na této práci hodnotí, že se nikdy nedá náplň pracovního dne s jistotou předvídat.

„Nikdy při příchodu do budovy věznice nevíte, co na vás ten den čeká, co budete muset ten den ve službě řešit. Je zde bezmála tři sta obviněných a odsouzených, povětšinou prchlivých povah, takže se zde moc věcí dopředu předpovídat nedá,“ svěřil se vrchní dozorce s tím, že se mu do paměti vryly okamžiky, kdy šlo takzvaně do tuhého. Většinou se jedná o pokusy o sebevraždu či sebepoškozením samotných vězňů. „I tak se naštěstí jedná o ojedinělé záležitosti. Já osobně zažil pokus o sebevraždu u vězněné osoby dvakrát a v obou případech se to obešlo bez trvalé újmy na zdraví. Člověk si ale stále říká, co kdyby se na to nepřišlo včas,“ dodal.

Do sprch mohou vězni dvakrát týdně

Vězni mají po sčítací prověrce prostor pro ranní hygienu. Na celách oddělení výkonu vazby, kde pobývají obvinění, je k dispozici umyvadlo s tekoucí vodou. Do sprch zamíří dvakrát týdně, pokud lékař neurčí výjimky kvůli zdravotním důvodům. Namydlit a spláchnout se musí zvládnout přibližně za pět minut, za tak dlouho sepne časový spínač.

Oddíly určené pro odsouzené mají koupelny a zdejší vězni se musí všichni vystřídat v čase vyhrazeném ke sprchování. „Snídaně se vydává pro pracující vězně v půl šesté pro ostatní kolem sedmé hodiny. Zpravidla se jedná o pečivo doplněné sýrem či paštikou, či sladké pečivo a kávu,“ podotkla mluvčí Vazební věznice Liberec Radka Šmucrová.

Vězni dostávají jídlo třikrát denně, a to snídani, oběd a večeři. Vězeňská služba se při přípravě jídel musí vejít do stanovených finančních limitů, kdy snídaně a večeře vychází na 23 korun a oběd o tři koruny více. Pracovně zařazení odsouzení mají ještě nárok na přídavky v hodnotě 14 až 24 korun podle náročnosti vykonávané práce.

Nechybí ani pokrmy, které odpovídají parametrům léčebných diet. „Mimo této stravy poskytované vězeňskou službou si mohou vězněné osoby nakoupit potraviny ve vězeňské prodejně. Oddíly odsouzených jsou vybaveny vařiči a mikrovlnnými troubami, kde si odsouzení mohou i sami ve volném čase připravit něco k jídlu nad rámec běžné stravy,“ řekla mluvčí.

Obyvatelé českých věznic nedisponují hotovostí, peníze se ukládají na bezhotovostní účty, které spravují zaměstnankyně na ekonomickém oddělením a provádí rozúčtování došlých příjmů a pracovních odměn. Zpravidla dvakrát týdně si mohou nakoupit z uložených peněz ve vězeňské prodejně potraviny a základní drogistické a papírenské zboží.

Kuchaři, zedníci, vězni zastávají různé funkce

Na chodu věznice se podílí i samotní vězni, zpravidla necelá čtyřicítka vybraných odsouzených. Působí například jako kuchaři, pomocné síly v kuchyni, jsou tam i zedník, elektrikář, truhlář či pomocné síly na údržbě a v prádelně. Věznice dále zaměstnává kadeřníka, knihovníka a tři uklízeče.

Všichni tito vězni pracují za základě předem stanoveného časového rozpisu a za práci jim náleží finanční odměna. „Současně jsou také všechny vězněné osoby povinny se podílet na úklidu cel a společných částí ubytoven, a to patří mezi jejich běžné denní povinnosti,“ upřesnila mluvčí s tím, že odsouzení se mohou v rámci programu zacházení i vzdělávat například studiem cizích jazyků či počítačové gramotnosti. „Mezi sociálně výchovné aktivity patří kroužek akvaristiky, finanční poradenství, zdravý životní styl či vhled do aktuálního dění ve světě. Nechybí ani kulturní možnosti v podobě kroužku keramiky nebo rukodělných prací,“ vyjmenovala možnosti odsouzených.

Vazební věznice disponuje tělocvičnou, posilovnou a sportovní místností s vybavením pro stolní tenis, šipky a stolní fotbal. V případě zájmu je může vězeň využívat dvakrát až třikrát týdně. Intelektuálnější povahy ocení vězeňskou knihovnu se zastoupení knih různých žánrů. „Knihy vazební věznice získává nejčastěji od soukromých dárců. Zpravidla každou sobotu rozváží odsouzený, pracovně zařazený jako knihovník, knihy podle žádanek, které si v týdnu vyzvedne od vězněných osob,“ přiblížila chod knihovny Šmucrová.

Jak zdůraznila mluvčí liberecké věznice, seriály a filmy z vězeňského prostředí jsou mnohdy vzdáleny realitě, která se ve vězení odehrává. K napadení mezi vězni samozřejmě může dojít. „Většinou za tím stojí maličkost, kdy například někomu dojde káva či tabák nebo nedostane dopis od rodiny. Začne být nervózní a situace může vyústit v konflikt,“ přiblížila mluvčí.

Padla i otázka na případné sexuální aktivity jako narážka na upuštění mýdla ve sprchách. „Ve věznici jsou muži nejrůznějšího věku a jejich potřeby v sexuální oblasti každý z nich řeší různě. K těmto aktivitám může dojít a většinou se jim nedá zabránit navzdory různým opatřením,“ uzavřela Radka Šmucrová.

Mohlo by vás zajímat: Kdo je Saon? Liberecký dobrodruh zkoumá opuštěné objekty a rád odzbrojuje lidi

Osmatřicetiletý David z Liberce vystupuje jako Saon. Věnuje se průzkumu opuštěných objektů a lezení na komíny. | Video: Deník/Jiří Louda