„Nestává se to u nás příliš často, ale občas k takovým případům dojde. Tipnul bych to tak pět případů do roka,“ vyčíslil Pavel Khaml. Na mysli měl úmyslné polykání cizích předmětů.

V Liberci je pět případů za rok

„S jedním z případů jsme se setkali v nedávné době, ale jedná se skutečně o velmi řídký jev,“ upřesnil Pavel Khaml. Podle jeho informací nejčastěji vězni polykají kovové části předmětů, jako jsou například lžíce.

Jak dodal, vězňům jde především o to, aby se dostali k hospitalizaci ve vězeňské nemocnici, a tak mařili trestní řízení. V Liberci se téměř nestává, že by se vězni dostali to takového stavu, aby u nich byla nutná operace. „K té dochází většinou u opakovaného sebepoškozování, kterému však nelze zabránit. Jsou to v tomto duchu svobodní lidé a my u nich nemůžeme neustále stát a hlídat je,“ vysvětlil Khaml.

Demonstrativně spolkl nůž

Čerstvý případ zaznamenali v rýnovické věznici, kde vězeň spolkl celý příborový nůž, a ještě se k tomu přiznal. „Demonstrativně řešil krizovou situaci,“ uvedla mluvčí Věznice Rýnovice Monika Králová s tím, že muž byl již osmnáctkrát trestán a trpí poruchou osobnosti. „Přišlo se na to po jídle při kontrole na specializovaném oddělení. Odsouzený sám oznámil, že nůž spolkl,“ dodala Králová.

Mezi kuriózní případy v Rýnovicích řadí v době totality vězněm spolknutý držák od ešusu. Většinou se tehdy jednalo o lžíce, kancelářské sponky, korálky či kusy skla a kovu z pracovišť. Výjimkou nebyla ani žiletka. „Osobně tyto činy hodnotím jako demonstraci a poukázání na sebe,“ vysvětlila mluvčí Věznice Rýnovice.

„Řada případů byla před rokem 1989, kdy všichni odsouzení museli pracovat a chtěli se této povinnosti vyhnout,“ uvedla dřívější důvody Králová.

Zcela jiné důvody pak mají pro polykání cizích předmětů děti. Nejčastěji pak děti velmi malé, v batolecím věku. „Běžně se setkáváme s případy, kdy k nám rodiče přivezou děti s tím, že spolkly malé části hraček, protože malé děti prostě mají tendenci vše strkat du pusy,“ uvedl nejčastější příklad Martin Zítek, primář dětského oddělení liberecké nemocnice.

Podle jeho názoru však návštěva lékaře v těchto případech není bezpodmínečně nutná. „Většinou se drobné předměty dostanou ven přirozeně,“ vysvětlil Zítek.

Ostrou věc lékař vyndá hadičkou

Horší situace nastává v momentě, kdy dítě spolkne například jehlu. „Potom už je nutný zákrok lékaře, který předmět vyndá endoskopicky. To znamená, že předmět vyndá ze žaludku hadičkou,“ popsal další možnost primář dětského oddělení. Pro celý Liberecký kraj tento výkon u dětí provádějí v jablonecké nemocnici.

Podle něj však v devadesáti procentech rodiče ani nezjistí, že jejich ratolest nějaký cizí předmět spolkla. „Jsou pak překvapeni, když odnášejí nočník, co v něm vše můžou objevit,“ dodal s úsměvem Martin Zítek.

Jako kuriózní příklad však uvedl jeden z loňského roku, kdy dítě pozřelo velmi drahý prstýnek s drahokamy. „To jsme tehdy opravdu pozorně hlídali, až z dítěte vyjde ven,“ upřesnil Zítek.

Pozor na vdechnutí předmětů

Kdy však by rodiče měli v každém případě zavolat lékařskou pomoc, je v momentě, kdy děti předmět vdechnou. „To potom skutečně dochází k akutním stavům a bezprostřednímu ohrožení na životě,“ upozornil Martin Zítek.

Jako první pomoc při vdechnutí cizího předmětu doporučuje obrátit dítě hlavou dolů a zkusit jej udeřit mezi lopatky, aby předmět vypadl a uvolnily se dýchací cesty. V každém případě pak zavolat lékařskou pomoc. Vdechnuté předměty mohou způsobovat i dlouhodobější zdravotní problémy.

„Například oříšky nebo slupky od nich mohou v těle napáchat pořádnou neplechu. Mohou totiž skončit v dolních cestách dýchacích a nepozorovaně působit opakované záněty,“ varoval Zítek. (ppt, lek)