Lidé však často netuší, co jim jejich zaměstnavatel může a co naopak nemůže ze mzdy strhnout.
Základním nárokem každého zaměstnance je základní mzda, dalšími finančními ohodnoceními jsou prémie a příplatky. Právě základní mzda by měla být za všech okolností neměnná.

„Pokud je stanovená základní měsíční nebo hodinová mzda, tak ta musí zůstat stejná. Snížit ji lze pouze se souhlasem zaměstnance, který takovou změnu musí podepsat. V době krize tedy krátit základní mzdu nelze, pokud každý jednotlivec nepodepíše souhlas,“ vysvětlil Deníku krajský předseda Asociace samostatných odborů Milan Šubrt.

Podobné je to s příplatky. Ani tady zaměstnavatel neušetří. Firma má totiž povinnost vyplácet všechny příplatky, které uvádí zákoník práce, což jsou příplatky za přesčas, práci v noci, za svátek, za práci v sobotu a neděli a také za práci ve ztíženém pracovním prostředí.

„Mohou být samozřejmě sjednány i další příplatky v kolektivní smlouvě. Některé firmy dávají například příplatek za odpolední směnu,“ poznamenal Milan Šubrt. Firma tedy musí vyplácet i příplatky uvedené v kolektivní smlouvě, protože ta je firemním zákonem.
Jedinou složkou mzdy, kterou lze krátit, jsou tedy prémie či osobní ohodnocení.

Na rozdíl od základní mzdy a příplatků je totiž prémiová složka mzdy nenároková.
„Je to však důležitá motivační část mzdy. Pokud ji tedy zaměstnavatel nějakým způsobem sníží, riskuje že lidé pak logicky nebudou odvádět takový výkon jako doposud,“ poznamenal liberecký odborář